9°C
Supermarkety jsou sice plné jídla, rubl se otřepal. Sankce ale vrátí Rusko tak o 15 let zpět
Na první pohled se může jevit, že se Rusko na sankce (nejen) západních zemí docela adaptovalo. Po prvotním pádu se rubl vrátil na původní hodnotu, ba posílil. V Moskvě jsou supermarkety stále plné potravin, ač výrazně zdražily. A ropa a plyn zdražily, takže ani pokles vývozu ruskou federální kasu tolik nebolí, píše web Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). Ale bude hůř, experti očekávají doslova návrat v čase někam na začátek digitální éry.
Ruská ekonomika ale zdaleka není z nejhoršího venku, upozorňuje Elina Ribakova z washingtonského neziskového Institutu mezinárodních financí. Naopak nejspíš vstupuje do těžkého období, kdy teprve naplno začnou sankce dopadat. Za pár let zřejmě Rusko zvládne hospodářství proměnit a být nezávislé na zbytku světa – jenže se technologicky vrátí o generaci nazpátek.
Starosta Moskvy Sergej Sobjanin v dubnu varoval, že je v metropoli kvůli odchodu západních firem ohroženo 200 tisíc pracovních míst. Úřady proto přišly s programem za skoro miliardu korun, který některé z pracovníků přeškolí, jiné aspoň pošle pracovat třeba do parků, než najdou adekvátní zaměstnání, informovala RFE/RL.
Rusové si zatím problémy nepřipouštějí
Podle Ribakové si mnoho obyvatel hlavního města či dalších velkoměst ještě problémy nepřipouští: „V Moskvě se může zdát, že se nic neděje. Ale třeba v Kalužské oblasti nebo u Petrohradu, kde jsou automobilky, všichni vědí, že za pár měsíců budou bez práce,“ řekla Rádiu Svoboda. „Všem docházejí náhradní díly, exportní trhy zmizely, mnohde nemůžou pokračovat ve výrobě.“
Ruská centrální banka přiznává, že se ekonomika propadne – z pohledu čísel, ale i technologií. „Oproti krátkodobé recesi kvůli korona-krizi ve druhém kvartále 2020 bude současná recese s velkou pravděpodobností, podle všech scénářů, transformativní, z podstaty strukturální a rozsáhlejší i delší,“ konstatoval dubnový report centrální banky.
„Hlavní problémy budou souviset s restrikcemi na dovoz a logistiku zahraničního obchodu a v budoucnosti s restrikcemi na vývoz. Ruští výrobci se budou muset změně přizpůsobit, hledat nové partnery, jinou logistiku či se ve výrobě zaměřit na produkty dřívější generace,“ dodala guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová.
Chybí základní součástky
Nějakou dobu ještě továrny a podniky mohou fungovat ze skladových zásob, ovšem dřív nebo později se vyčerpají. Mnoho součástek by mohli zajistit místo evropských a amerických subdodavatelé z Asie, ale rozhodně to nebude hladký proces. „I když po mnoha měsících nějakého najdete, nejspíš nebude schopný přesně se trefit do mechaniky vaší produkce, budete potřebovat nové stroje a tak dále,“ varuje Ribakova. „Chybí i obyčejné šrouby. Jsou prosté, ale nevyrábíme je, protože moc podniků je nepotřebuje a levnější bylo je kupovat na globálním trhu.“
O poznání těžší bude situace s elektronikou, jejíž výroba je velice globalizovaná. „Čipy se používají všude – od rychlovarných konvic a praček přes vlaky po satelity a tanky. V Rusku se v nejlepším případě vyrábějí podle standardů 10-15 let starých,“ napsalo Rádio Svoboda. Sankce na mikročipy a elektroniku se totiž netýkají jen západního zboží, nýbrž i produkce z Tchaj-wanu, která je klíčová pro celý svět.
Vážení čtenáři, pro dnešek s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Deset lidí dnes zahynulo a další dvě desítky utrpěly zranění při vzdušných úderech nebo ostřelováních ze strany Ruska i Ukrajiny. Napsala to agentura AFP. O civilních obětech během dne podle ní informovaly ukrajinské úřady, činitelé dosazení Moskvou na okupovaných územích i zástupce ruského regionu.
Ruští navrátilci z bojů na Ukrajině mají v Rusku na svědomí životy nejméně 107 lidí. Zhruba další stovce způsobili újmu na zdraví, uvedl ruský investigativní portál Vjorstka. Vražd, napadení a dalších trestných činů vedoucích k úmrtí nebo zmrzačení lidí se podle jeho informací dopustilo 175 ruských vojáků, včetně 91 bývalých vězňů, které omilostnil ruský prezident Vladimir Putin.
V letech 2022 až 2023 zavraždili navrátilci z války 76 lidí. Dalším 18 lidem způsobili těžkou újmu na zdraví, která vedla k úmrtí. Při dopravních nehodách, které zavinili, zemřelo dalších 11 lidí. Ve dvou případech pak bývalí vojáci zmanipulovali nezletilé k užívání drog, což vedlo ke smrti dvou dětí, vypočítal investigativní portál. Nejvíce vražd mezi navrátilci mají na svědomí bývalí vězni, kteří usmrtili 44 lidí.
I největší ruská automobilka AvtoVAZ, vyrábějící značku Lada, se bude muset vrátit o generace zpět. „Vstřikování, elektrické stahování oken, řídicí jednotka motoru, zapínání světel – to jsou všechno mikročipy. Pokud se žádné nedovezou, musejí se vrátit k modelu 2110 – to je úroveň 15-20 let nazpátek,“ uvedl pro Rádio Svoboda bývalý pracovník ruského hi-tech průmyslu (nyní už je zaměstnán v Evropě). Alternativně by ruští výrobci mohli zapojit víc domácích nemoderních systémů, aby nahradili efektivní západní. „A vyrábět Ladu za cenu Porsche,“ konstatuje expert.
Nedostupná elektronika se neprojeví jen na komfortu a bezpečí aut, ale i na ekologii – experti odhadují, že Rusko kvůli tomu uvolní emisní normy, aby vůbec „nová“ auta směla na silnice.
Návrat malých pašeráků
Dovážet do Ruska pokročilou techniku zakazují sankce USA, Evropy i dalších spojenců; v jiných odvětvích se obchodu s Ruskem vzdávají globální firmy i dobrovolně.
Částečně tomu ministerstvo průmyslu a obchodu hodlá čelit tím, že bude ignorovat pravidla copyrightu - ať si ruské podniky klidně kopírují licencované zboží nebo používají pirátský software. Z 90. let se možná vrátí i praxe „čelnoků“ (člunků) - malých překupníků a pašeráků, kteří v zavazadlech v hromadné dopravě přiváželi z Evropy či Turecka například špatně dostupný textil.
Na vývozu ropy a plynu Moskva dál vydělává, i díky zvýšeným cenám, ale vzhledem k západním snahám se od těchto surovin odstřihnout pro ni bude stále obtížnější je prodávat – do Asie se dopravují složitěji a nemusí tam vynést tolik peněz jako v Evropě.
Experti Mezinárodního měnového fondu odhadují pro letošek propad ruské ekonomiky o 15 procent, ruská centrální banka koncem dubna očekávala propad 8-10 procent. Do konce roku očekává inflaci až 23 procent, než se zpomalí, uvedla RFE/RL.
A i kdyby válka skončila, Moskva obrátila (třeba s jiným prezidentem) a snažila se zpátky zapojit do světové ekonomiky, nebude mít vyhráno. „Sankce jsou stigma. Podívejte se na Írán: I po částečném uvolnění sankcí se západní firmy hodně zdráhají tam vrátit, a ty, které to udělaly, později litovaly, když Trumpova vláda zrušila dohodu s Íránem,“ konstatuje Ribakova. „Myslím, že za našich životů se Rusko nemusí na globální trhy vrátit.“
