Solidarita s Ukrajinou: Dárcovská konference přinesla miliardy na humanitární pomoc. Kolik pošle ČR?
Na dnešní mezinárodní dárcovské konferenci na pomoc Ukrajině ve Varšavě se vybralo 6,5 miliardy dolarů (152 miliard Kč), oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Desítkami milionů eur na humanitární pomoc přispěla řada evropských zemí včetně Česka, které přislíbilo dalších 18 milionů eur (443 milionů korun). Evropská komise pošle 200 milionů eur (asi pět miliard korun), informovala agentura Reuters.
„Vaše přítomnost tady ukazuje, že nejsme lhostejní k utrpení, které způsobuje tato brutální a neospravedlnitelná válka,“ řekl šéf polské vlády na úvod akce, kterou spolupořádají Polsko a Švédsko. Účastní se jí také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či předseda Evropské rady Charles Michel.
Morawiecki uvedl, že Ukrajina potřebuje každý den asi 12.000 tun humanitární pomoci, dostává ale zhruba jen čtvrtinu.
Kyjev tentokrát čelí ještě většímu tlaku Washingtonu, aby přistoupil na Spojenými státy předložený návrh na ukončení války, než tomu bylo v předchozích jednáních, píše agentura Reuters s odkazem na dva informované zdroje. Podle nich Spojené státy tentokrát Ukrajině, která se brání ruské agresi, pohrozily, že jí zastaví dodávky zbraní a přestanou s ní sdílet zpravodajské informace, pokud plán nepřijme.
USA podle jednoho ze zdrojů chtějí Ukrajinu přimět, aby návrh podepsala do příštího čtvrtka.
Výchozím bodem pro jednání o míru má být současná linie bojů, uvedl mluvčí německé vlády po dnešním telefonickém rozhovoru kancléře Friedricha Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a britského premiéra Keira Starmera s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o americkému plánu na ukončení války. Ukrajinské síly podle nich musí zůstat schopny bránit suverenitu země.
O návrhu na ukončení bojů na Ukrajině, který předložila Trumpova administrativa, mají evropští představitelé hovořit během dneška také s americkým prezidentem.
Ukrajinské obranné síly tvrdí, že blokují postup ruských invazních vojsk na severu strategicky důležitého Pokrovsku ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Konkrétně v oblasti brání ruským pokusům o překročení železniční trati, informoval dnes na facebooku 7. ukrajinský výsadkový sbor.
Obranné síly drží určené linie v severní části Pokrovsku a kontrolují pozice jižně od železnice, tvrdí sbor. Tyto pozice jsou důležité pro ubránění města, které se ruské invazní síly snaží obklíčit a dobýt už několik měsíců. Situace u Pokrovsku je v posledních týdnech pro ukrajinské síly kritická. Jeho ovládnutím by se Rusku otevřela cesta ke zbývajícím dvěma velkým městům v Doněcké oblasti, která nyní ovládá Ukrajina - ke Kramatorsku a Slavjansku.
„Nepřítel se snaží překročit železnici, aby rozšířil okupační zónu města, ale naše jednotky tyto pokusy blokují,“ uvedl ukrajinský výsadkový sbor.
Česká vláda dá na humanitární pomoc Ukrajině dalších 18 milionů eur (zhruba 443 milionů korun). Dosud Česko poskytlo pomoc v hodnotě 22 milionů eur (přes 540 milionů korun), řekl na dárcovské konferenci ministr zahraničí Jan Lipavský.
Lipavský řekl, že Česko společně s většinou světových zemí silně odsoudilo ozbrojený ruský útok na Ukrajinu a rozsáhlé útoky na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu. „Zároveň odsuzujeme pokračující porušování mezinárodního humanitárního práva Ruskem,“ uvedl.
Od začátku ruské války na Ukrajině Česko poskytlo humanitární pomoc v hodnotě více než půl miliardy korun lidem v zemi i ukrajinským uprchlíkům v Moldavsku. „Vzhledem k pokračující válce a rostoucím potřebám bych rád potvrdil mobilizaci dalších 18 milionů eur na pokračující humanitární pomoc,“ oznámil šéf české diplomacie.
Lipavský v krátkém projevu též připomněl, že Česko přijalo více než 300.000 ukrajinských uprchlíků. Válka na Ukrajině a související humanitární a geopolitické důsledky také definovaly priority nadcházejícího českého předsednictví v Radě EU. „Jsme připraveni iniciovat komplexní program pro stabilizaci, rekonstrukci a odolnost Ukrajiny s regionálním přesahem do Moldavska a Gruzie,“ řekl. Pokud to situace dovolí, Česko by mohlo také zorganizovat dárcovskou konferenci, doplnil.
Podle Evropské komise muselo kvůli vpádu ruské armády na Ukrajinu opustit své domovy zhruba osm milionů lidí, více než 5,3 milionu z nich uprchlo za hranice. Před začátkem ruské invaze 24. února žilo na Ukrajině 44 milionů lidí.
