„Taktická povodeň“: Otevření hráze zachránilo Kyjev, zaplavená vesnice si nestěžuje
Ruské invazní síly zasáhly hráz na soutoku Dněpru a Irpině, okolní pole se proměnila v mělké jezero. Jako první však řeku rozvodnili sami Ukrajinci – povodeň je jedním z příkladů, kterak ukrajinská armáda působí chaos na vlastním území, aby zpomalila ruský postup, píše deník New York Times.
Z podlah stahují nasáklé linoleum a koberce, ze zaplavených sklepů loví brambory a sklenice s nakládanou zeleninou. Po celé vesnici 50 km severně od Kyjeva obyvatelé likvidují následky vážné povodně, která by jinak byla další krutou ranou. V tomto případě však šlo o taktické vítězství: Demydiv si Ukrajinci zatopili záměrně, stejně jako spoustu polí a mokřadů v okolí. Zpomalilo to postup ruských tanků a vojáci dostali víc času na přípravu obrany metropole, nakonec úspěšné.
Demydiv leží na řece Irpiň, která se kousek odtud, u Kozarovyči, vlévá do Kyjevské přehrady na Dněpru. Přehrada má hladinu výš než Irpiň, a tak soutok chrání hráz a vodu do Dněpru posílají čerpadla.
Obránci využili řek jako přírodních hradeb. Na popud vojáků hrázný Mykola Olšanskyj hned druhý den války, 25. února, pootevřel přehradu a zvýšil hladinu Irpině o 30 centimetrů. V nížinaté krajině se řeka rozlila do velké šířky, jakou ruští ženisté nemohli překonat pontonovým mostem. Demydivský most i dva ve městě Irpiň obránci souběžně zničili.
„Myslím, že to byl dobrý nápad. Jinak by tudy ruské tanky mohly hladce projet, místo toho se zasekly a město bylo v bezpečí,“ řekl Olšanskyj štábu televize France 24.
Místo hladkého postupu na Kyjev se invazní síly zasekly v podmáčené krajině, obránci jim chystali léčky. Vpád tato taktika zastavila, ovšem odnesla to města Hostomel, Buča a Irpiň. Od jejich osudu Demydiv zachránila právě povodeň. Rusové sice vesnici zdánlivě obsadili a rozmístili patroly, ale zatopené ulice spíš nechávali být. Za měsíc okupace zastřelili „jen“ šest lidí, říká starosta Oleksandr Melnyčenko, a ruské dělostřelectvo poničilo mnoho desítek, spíš stovky budov – ale okupace tu zdaleka neměla takové následky jako v Buči, kde na ulicích nájezdníci zanechali desítky těl.
Dva dny po otevření přehrady ji zasáhlo ještě ruské bombardování a povodeň zhoršilo, doteď je místo polí spíš mělké jezero. Samotnou vesnici před nejhorším ochránila hráz, ovšem voda prosakovala půdou.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko oznámil, že středa bude v metropoli dnem smutku na památku obětí.
Do Polska dorazily první z osmi bitevních vrtulníků AH-64D Apache, pronajatých od Spojených států. Tyto stroje poslouží k výcviku polských pilotů a obsluh, než země získá první z celkem 96 těchto helikoptér, které si objednala. Jejich dodávky mají začít v roce 2028.
Aktuálně má Polsko vycvičených 22 pilotů. Vrtulníky mají posloužit k posílení východního křídla NATO. „Nákup moderní výzbroje je investicí do naší bezpečnosti,“ podotkl vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz.
Ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila 402 ze 440 dronů a 26 z 32 ruských raket a střel, které Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině, uvedlo ukrajinské letectvo, podle kterého se terčem ruského útoku stalo deset míst v zemi, hlavním cílem byl ale Kyjev.
„Všechno bylo zatopeno, voda dosáhla takové výšky,“ ukazuje zhruba ke klice vstupních dveří penzista Ivan Kukuruza. „Ale ve srovnání s tím, co se děje jinde na Ukrajině, netrpíme. Takže netruchlím,“ vyjádřil se pro France 24.
„Vodu jsem měla po prsa, z domu jsem musela lézt oknem,“ popsala Maria Didovecová (82), které i teď na dvorku tak tak stačí holinky.
Radši záplavy než masakr v Buči
„Každý to chápe a nikdo toho ani na moment nelituje. Zachránili jsme Kyjev!“ řekla reportérovi New York Times důchodkyně Antonina Kostučenková – třebaže měla v obýváku vody na stopu (cca 30 cm) vysoko. A zatopený dvorek? „Letos asi nic nezasadím. Možná zkusím rýži,“ nachází smysl pro humor.
„Padesát zatopených domů není velká ztráta,“ konstatuje Volodymyr Artemčuk, činící se s čerpadly. Čerpadel není k dispozici mnoho, likvidace povodně potrvá ještě dlouho. I proto, že poškozenou hráz nelze ovládat. Mnohde se ještě dva měsíce od záplavy místo auty jezdí gumovými čluny. Aspoň zničený most už inženýři do jisté míry opravili, místo jiných v oblasti postavili provizorní nebo dovezli pontony.
I jinde na Ukrajině armáda bez váhání demolovala mosty, silnice, železnice a letiště. Cílem bylo zbrzdit nepřátelské konvoje, dotlačit je na méně příznivý terén a nasměrovat je do pastí.
„Naše armáda velmi dobře využívala přehrady či mosty a zastavila postup sil,“ chválí ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov. „V prvních dnech se to dělalo všude a nyní se to děje na Donbase.“
Jedním takovým přístupem, který často Ukrajinci využili kolem Kyjeva a pokračují v tom i nyní na východě Ukrajiny, je odpálit mosty a donutit invazní síly, aby řeky překonávaly pomocí pontonových mostů. Ukrajinští dělostřelci mívají dopředu vytipováno, kde se o přemostění Rusové pokusí – jsou tak pro ně snadným cílem. Třeba Irpiň pod kanonádou zkoušeli přemostit asi šestkrát. Východně od Kyjeva zase odpálení mostů nahnalo oddíl ruských tanků do bažiny. Čtyři z nich se tam potopily skoro po věž.
Dalším příkladem byla i jedna z prvních bitev invaze – o hostomelské letiště u Kyjeva. Obránci ranvej rozbombardovali, načež na něm letadla s ruskými výsadkáři nemohla přistávat. Místo očekávaného hladkého blitzkriegu tu opěvovaní paragáni utrpěli ohromné ztráty.
„Ukrajinci jsou velmi kreativní v úsilí Rusům život hodně ztěžovat,“ chválí jejich taktiku Rob Lee z neziskového výzkumného ústavu FPRI. „Dává smysl snažit se zpomalit jakoukoli rychlou ofenzivu.“
Tato strategie má pochopitelně ohromný dopad na infrastrukturu země, kterou zároveň ničí i ruské síly – bombardují nádraží, vyhazují do povětří mosty, ostřelují letiště, sklady paliv a tak dále.
Podle ministra Kubrakova bylo na Ukrajině zničeno přes 300 mostů. Kyjevská škola ekonomiky vyčíslila válečné škody na stavbách, dopravních sítích a další infrastruktuře na 92 miliard dolarů (2,2 bilionu Kč). Ať už je odpálili ukrajinští obránci, nebo bojovníci s označením Z či V. „Vlastní mosty bychom si sami neodpálili, kdyby nezačala válka,“ argumentuje Kubrakov. „Důvod je tentýž: agrese Ruské federace.“
