Nadávali nám, že jsme ukrajinská verbež: Zachránění civilisté z Azovstalu popsali svou zkušenost s ruskými vojáky
Organizaci Červený kříž se podařilo s ruskou armádou domluvit propuštění civilistů, kteří se ukrývali v bývalých ocelárnách Azovstal u Mariupolu. Přeživší po příjezdu do Záporoží promluvili o nelidském zacházení ze strany ruských vojáků.
Vyčerpaní přeživší poskytli Daily Mail krátký rozhovor. Ruští vojáci je prý slovně i fyzicky ponižovali, nadávali jim do „ukrajinské spodiny“ a kontrolovali jim i spodní prádlo. Než jim bylo umožněno nastoupit do autobusů Červeného kříže, museli odevzdat své otisky prstů.
Humanitární organizaci se o víkendu podařilo zachránit zhruba 150 civilistů, kteří se schovávali v bývalých ocelárnách Azovstal. Další stovky zde nadále nicméně zůstávají uvězněny. Součástí dohody s ruskými vojsky bylo prověření všech civilistů odvážených mimo centrum válečného konfliktu.
Jedna z přeživších, čtyřiapadesátiletá Elina Vasylivna, situaci novinářům popsala: „Vzali nám otisky prstů a vyfotili si nás.“ Dále musel každý vyplnit dotazník s otázkami ohledně probíhajícího konfliktu. Před prohlídkou všem sebrali telefony. „Neustále nám nadávali, že jsme ukrajinská verbež,“ říká žena, která by zkušenost nepřála ani svému nejhoršímu nepříteli.
Paní Vasylivna se v areálu schovávala s dalšími členy rodiny, včetně své dvaaosmdesátileté matky. Po několika dnech bez jídla trpěli strašným hladem. Rozhodli se prozkoumat okolí vybombardovaného skladu. „Posbírali jsme zbytky jídla ze země. Syn přinesl sušenky, které byly smíchané s prachem a sklem. Ale my jsme měli takový hlad, že jsme je očistili a snědli,“ popsala svou hroznou zkušenost.
Další Ukrajinka, která novinářům nechtěla sdělit své jméno, promluvila o neustálém bombardování a výbuších. „Měsíc jsme žili ve sklepě a všechno se třáslo. Země se neustále třásla,“ říká žena, které v ocelárnách zůstal ještě syn. Obavy o zbylé civilisty jsou na místě. Obnovené ruské útoky zabily další dvě ženy, dodává server.
Ukrajinské drony způsobily požár v rafinérii ve Volgogradu na jihu evropského Ruska, informují média s odvoláním na očité svědky a gubernátora.
Americký prezident Donald Trump řekl evropským představitelům, že jeho cílem na páteční schůzce s ruským protějškem Vladimirem Putinem je příměří na Ukrajině a nemá v plánu během ní diskutovat o dělení území. V noci na dnešek to uvedla stanice NBC News s odvoláním na dva evropské činitele a tři další osoby obeznámené s hovorem. Ve středu se odehrály tři videokonference, ve kterých evropští lídři koordinovali své postoje a šéfovi Bílého domu představili svou vizi týkající se budoucího uspořádání na Ukrajině.
Trump a evropští lídři se shodli, že před zahájením mírových jednání musí být na Ukrajině zavedeno příměří, řeklo stanici několik zdrojů. Podle německých zdrojů NBC News se během videokonference s evropskými lídry podobně vyjádřil americký viceprezident J. D. Vance a údajně jim řekl, že USA nebudou s Ruskem vyjednávat řešení války bez Ukrajiny nebo Evropy.
Drtivá většina Němců je přesvědčena, že páteční schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem nepřinese příměří ve válce na Ukrajině. Vyplývá to z průzkumu pro veřejnoprávní televizi ZDF, podle něhož jen 13 procent dotázaných očekává, že se Trumpovi podaří vyjednat klid zbraní; 84 procent lidí si to nemyslí.
Podle ZDF negativní očekávání Němců souvisí i s tím, co si myslí o Putinovi, který plnohodnotnou válku proti Ukrajině před třemi a půl lety rozpoutal. Jen 14 procent dotázaných je totiž přesvědčeno, že Putin má skutečný zájem na trvalém příměří, 82 procent to vidí opačně.
Ještě větší procento Němců - 89 - má za důležité či velmi důležité, aby se jednání zúčastnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Opačný názor má devět procent.
