Nadávali nám, že jsme ukrajinská verbež: Zachránění civilisté z Azovstalu popsali svou zkušenost s ruskými vojáky
Organizaci Červený kříž se podařilo s ruskou armádou domluvit propuštění civilistů, kteří se ukrývali v bývalých ocelárnách Azovstal u Mariupolu. Přeživší po příjezdu do Záporoží promluvili o nelidském zacházení ze strany ruských vojáků.
Vyčerpaní přeživší poskytli Daily Mail krátký rozhovor. Ruští vojáci je prý slovně i fyzicky ponižovali, nadávali jim do „ukrajinské spodiny“ a kontrolovali jim i spodní prádlo. Než jim bylo umožněno nastoupit do autobusů Červeného kříže, museli odevzdat své otisky prstů.
Humanitární organizaci se o víkendu podařilo zachránit zhruba 150 civilistů, kteří se schovávali v bývalých ocelárnách Azovstal. Další stovky zde nadále nicméně zůstávají uvězněny. Součástí dohody s ruskými vojsky bylo prověření všech civilistů odvážených mimo centrum válečného konfliktu.
Jedna z přeživších, čtyřiapadesátiletá Elina Vasylivna, situaci novinářům popsala: „Vzali nám otisky prstů a vyfotili si nás.“ Dále musel každý vyplnit dotazník s otázkami ohledně probíhajícího konfliktu. Před prohlídkou všem sebrali telefony. „Neustále nám nadávali, že jsme ukrajinská verbež,“ říká žena, která by zkušenost nepřála ani svému nejhoršímu nepříteli.
Paní Vasylivna se v areálu schovávala s dalšími členy rodiny, včetně své dvaaosmdesátileté matky. Po několika dnech bez jídla trpěli strašným hladem. Rozhodli se prozkoumat okolí vybombardovaného skladu. „Posbírali jsme zbytky jídla ze země. Syn přinesl sušenky, které byly smíchané s prachem a sklem. Ale my jsme měli takový hlad, že jsme je očistili a snědli,“ popsala svou hroznou zkušenost.
Další Ukrajinka, která novinářům nechtěla sdělit své jméno, promluvila o neustálém bombardování a výbuších. „Měsíc jsme žili ve sklepě a všechno se třáslo. Země se neustále třásla,“ říká žena, které v ocelárnách zůstal ještě syn. Obavy o zbylé civilisty jsou na místě. Obnovené ruské útoky zabily další dvě ženy, dodává server.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
