Někdo to dělat musí, říká Američan (20), který exhumuje těla zavražděných Ukrajinců
Když začala válka na Ukrajině a v médiích se objevila první válečná zvěrstva, mladý Američan Peter (20) neváhal ani chvíli. Sbalil si kufry a vyrazil pomoci do válkou postižené země. Nyní pomáhá exhumovat těla zavražděných civilistů.
Olena Halušková, která před válkou pracovala v organizaci bojující s korupcí, nedávno na svém twitterovém účtu sdílela dojemný příběh z okupované Ukrajiny. Dvacetiletý Peter sem přijel pomáhat až z druhé strany světa. Původně se chtěl stát součástí ozbrojených sil a bránit se zbraní v ruce zemi před ruskými okupanty. Z neznámého důvodu jej však v armádě odmítli.
To jej neodradilo a přihlásil se k místním dobrovolníkům. Peter se nyní účastní prací v Irpini a Stojance, kde exhumuje těla zavražděných civilistů, aby byla důstojně pohřbena na hřbitově. „Někdo to dělat musí,“ říká s úsměvem odvážný mladík.
„Děkujeme, Petře!“ píše Olena na konci příspěvku. Poděkování a obdiv úcty přidali i další uživatelé. Například Dawn Gardner napsal: „Petře, jsi pro všechny hrdina. Jako americká matka jsem pyšná, že si uvědomuješ, že žádná práce není marná.“ Alison Clark píše: „Úžasné! Každý dobrovolník na Ukrajině je pro mě hrdina!“
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně. Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení. Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení. NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X. Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc. Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem. 
