Okupanti donutili Ukrajince v Mariupolu kopat masové hroby výměnou za jídlo a pití, říká starosta
Zkáza v Mariupolu je strašlivá. Tamní Ukrajinci byli okupanty nuceni kopat masové hroby výměnou za jídlo a vodu. Kopali tak jámy i pro své nejbližší zemřelé, jen aby neumřeli hlady. Obětí ruského řádění v přístavním městě budou desítky tisíc. O šílených zvěrstvech ve městě promluvil jeho starosta Vadym Bojčenko.
Nálezy masových hrobů poblíž Mariupolu neustávají. Tentokrát se i díky satelitním snímkům podařilo najít další z těchto hrůzných mement ruské invaze na Ukrajinu. Hrob měří na délku 182 metrů a mají v něm být pohřbeny tisíce lidí. Starosta zbídačeného města promluvil o šílených praktikách ruských vojáků.
„My o těch hrobech víme, protože tito fašisté, a já pro ně nemám jiné označení, zapojují do kopání hrobů i místní obyvatele,“ uvedl Vadym Bojčenko. „Ti lidé nám řekli, že musí kopat hroby, aby dostali jídlo a vodu, jsou do toho nuceni,“ popsal starosta dle webu The New York Post, co se stalo.
Mrtvých civilistů jen v Mariupolu bohužel budou desetitisíce. Masové hroby jsou takřka všude. Zjevný hromadný hrob se nachází i na Starém krymském hřbitově, jižně od města Staryi Krym na okraji Mariupolu. Další možné masové hroby byly také spatřeny na satelitních snímcích mariupolských předměstí Manhuš a Vynohradne.
Ofenziva na východě
Situace na Ukrajině je stále kritická, ruská vojska se soustředí primárně na ovládnutí Donbasu. Okupanti dál útočí na východě Ukrajiny s cílem ovládnout celý východ a udržet pozemní přístup na Krym, uvedl ukrajinský generální štáb v ranním hlášení, ve kterém připustil dobytí několika obcí ruskými silami.
Ukrajina si udržuje kontrolu nad většinou svého vzdušného prostoru, ruské síly neuspěly ve snaze zničit ukrajinské letectvo či potlačit protivzdušnou obranu země, upozornila britská vojenská rozvědka. Ukrajinské síly ostřelovaly ruské pozice na Hadím ostrově v Černém moři, který Rusové zabrali na počátku války.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
„Nové návrhy na ukončení ruské války proti Ukrajině musí zohlednit fakt, že Rusko je zemí, která nedodržuje dohody,“ tweetuje polský prezident Karol Nawrocki.
