Okupanti donutili Ukrajince v Mariupolu kopat masové hroby výměnou za jídlo a pití, říká starosta
Zkáza v Mariupolu je strašlivá. Tamní Ukrajinci byli okupanty nuceni kopat masové hroby výměnou za jídlo a vodu. Kopali tak jámy i pro své nejbližší zemřelé, jen aby neumřeli hlady. Obětí ruského řádění v přístavním městě budou desítky tisíc. O šílených zvěrstvech ve městě promluvil jeho starosta Vadym Bojčenko.
Nálezy masových hrobů poblíž Mariupolu neustávají. Tentokrát se i díky satelitním snímkům podařilo najít další z těchto hrůzných mement ruské invaze na Ukrajinu. Hrob měří na délku 182 metrů a mají v něm být pohřbeny tisíce lidí. Starosta zbídačeného města promluvil o šílených praktikách ruských vojáků.
„My o těch hrobech víme, protože tito fašisté, a já pro ně nemám jiné označení, zapojují do kopání hrobů i místní obyvatele,“ uvedl Vadym Bojčenko. „Ti lidé nám řekli, že musí kopat hroby, aby dostali jídlo a vodu, jsou do toho nuceni,“ popsal starosta dle webu The New York Post, co se stalo.
Mrtvých civilistů jen v Mariupolu bohužel budou desetitisíce. Masové hroby jsou takřka všude. Zjevný hromadný hrob se nachází i na Starém krymském hřbitově, jižně od města Staryi Krym na okraji Mariupolu. Další možné masové hroby byly také spatřeny na satelitních snímcích mariupolských předměstí Manhuš a Vynohradne.
Ofenziva na východě
Situace na Ukrajině je stále kritická, ruská vojska se soustředí primárně na ovládnutí Donbasu. Okupanti dál útočí na východě Ukrajiny s cílem ovládnout celý východ a udržet pozemní přístup na Krym, uvedl ukrajinský generální štáb v ranním hlášení, ve kterém připustil dobytí několika obcí ruskými silami.
Ukrajina si udržuje kontrolu nad většinou svého vzdušného prostoru, ruské síly neuspěly ve snaze zničit ukrajinské letectvo či potlačit protivzdušnou obranu země, upozornila britská vojenská rozvědka. Ukrajinské síly ostřelovaly ruské pozice na Hadím ostrově v Černém moři, který Rusové zabrali na počátku války.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
O zahraniční aktiva ruské ropné společnosti Lukoil projevil zájem rakouský podnikatel Bernd Bergmair, dřívější majitel Pornhubu - totiž byl v minulosti většinovým vlastníkem mediální skupiny MindGeek zahrnující pornografický internetový portál Pornhub.
Spojené státy v říjnu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvalily na Lukoil nové sankce, které firmu přiměly k rozhodnutí prodat zahraniční aktivity. Podle dřívějších informací agentury Reuters už o tyto aktivity projevilo zájem několik podniků, včetně amerických ropných gigantů ExxonMobil a Chevron. Americké ministerstvo financí v listopadu zájemcům povolilo jednat s Lukoilem o převzetí jeho zahraničních aktivit do 13. prosince. Případná transakce by vyžadovala souhlas ministerstva.
Divize Lukoil International GmbH, která má pod kontrolou zahraniční aktiva Lukoilu, sídlí ve Vídni. Vlastní například rafinerie v Evropě, podíly v ropných polích v Kazachstánu, Uzbekistánu, Iráku a Mexiku či stovky čerpacích stanic po celém světě. Hodnota těchto aktiv se na základě údajů z loňského roku odhaduje na 22 miliard dolarů (zhruba 455 miliard Kč), píše Reuters.
Ukrajina provedla v Rusku další útok na ropovod Družba. Ropu z Družby stále odebírá Slovensko a Maďarsko a jejich vlády dříve reagovaly negativně na přerušení dodávek způsobené ukrajinskými útoky. V tuto chvíli není zřejmé, zda a jak pondělní útok dodávky narušil. Kyjev také loni v létě zastavil tranzit ruské ropy přes své území.
Slovenský přepravce ropy Transpetrol uvedl, že neeviduje žádné výpadky dodávek ropovodem Družba. „Situace momentálně nemá žádný vliv na tranzit ropy na slovenském území a Transpetrol řídí přepravu ropy pro svého zákazníka v souladu s jeho požadavky,“ sdělil agentuře Reuters Transpetrol, který přepravuje ropu do jediné slovenské rafinerie Slovnaft.
