Rusko nasadilo na Ukrajině cvičené vojenské delfíny. V Černém moři má i ponorky

Aktualizováno -
28. dubna 2022
•
09:53
28. dubna 2022
•
08:58

Rusko nasadilo u své černomořské námořní základny v Sevastopolu trénované vojenské delfíny, kteří pomáhají chránit kotvící lodě před podmořskými útoky. Na základě analýzy satelitních snímků k tomu dospěl Námořní institut Spojených států (USNI), soukromá nezisková organizace, která se zabývá bezpečnostními otázkami. Dvojice delfínů je podle analýzy v Sevastopolu zhruba od doby, kdy koncem února Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Britské ministerstvo obrany ráno uvedlo, že Rusko má v Černém moři aktuálně zhruba 20 plavidel ruského námořnictva včetně ponorek.

Podle USNI se delfíni pohybují u vjezdu do přístavu a jejich úkolem nejspíš je zasáhnout v případě nepřátelských záškodnických operací. Základna leží mimo dostřel ukrajinských raket, ale může být zranitelná, co se týče útoků pod vodou vedených například speciálními potápěčskými jednotkami, jejichž cílem je poškodit kotvící plavidla.

Trénink delfínů pro vojenské účely není jen doménou Ruska, zvířata pro potřeby námořnictva cvičí i Spojené státy - a to nejen delfíny, ale i mrože. Výcvik delfínů pro armádu probíhal už v dobách Sovětského svazu během studené války a výcvikové středisko fungovalo právě na poloostrově Krym poblíž Sevastopolu. Po rozpadu Sovětského svazu program přestal fungovat a Ukrajina ho obnovila v roce 2012, o dva roky později ale Krym anektovalo Rusko.

Ukrajinská uprchlice a ruský voják.
Válka na Ukrajině Psychoterapeutka: Ruští znásilňovači mají pocit beztrestnosti! Jak pomoci traumatizovaným Ukrajinkám?

Podle listu The Guardian se armády snaží využít echolokačních schopností delfínů, které zvířatům umožňují detekovat předměty pod vodou včetně min. Rusko delfíny používalo například i na své námořní základně v Sýrii, ukázaly satelitní snímky z roku 2018. Kromě toho Rusko nejspíš pro výzvědné účely využívá i velryby. V roce 2019 Norsko objevilo u svého severního arktického pobřeží běluhu se speciálním postrojem, který měl i úchyt na kameru, podle vědců ruské výroby.

Video se připravuje ...

9:26
Dnes

V ruské Kaliningradské oblasti se v sobotu večer rozezněly sirény varující před vzdušným útokem. Podle ruských médií se to stalo poprvé od začátku pátým rokem trvající ruské invaze na Ukrajinu. Gubernátor této ruské exklávy oznámil, že se to stalo kvůli podezřelému objektu mířícímu ze strany Litvy. Tato baltská země uvedla, že s tím nemá nic společného.

Internetový portál Argumenty i fakty informoval, že okolo 19:05 se sirény ozvaly ve Čkalovsku na severním předměstí Kaliningradu, v přímořském Svetlogorsku i samotném Kaliningradu. Mezinárodní letiště Chrabrovo přerušilo provoz. Poplach trval 23 minut.

9:16
Dnes

Ruská armáda v noci na dnešek zasáhla pětipodlažní panelový dům v obci Dymer severně od Kyjeva, informuje velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko. Dva lidé utrpěli zranění a podle záchranářů se dalších osm může nacházet pod troskami poničené budovy.

Po zásahu dronu v domě vznikl požár a zničené jsou byty od prvního po páté podlaží, uvedl Tkačenko. Záchranáři evakuovali jeho obyvatele. Tlaková vlna poškodila i nedalekou budovu mateřské školy. Jedním ze zraněných je teenager, druhým mladá žena. V troskách domu může být sedm lidí, uvedli záchranáři. Rozebírají je a hledají v nich pohřešované. 

8:28
Dnes

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V pondělí uplyne 20 let od smrti bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka. Zemřel 23. listopadu 2006 ve svém londýnském exilu na otravu radioaktivním poloniem 210. Ještě před smrtí obvinil ze své vraždy ruského prezidenta Vladimira Putina, také podle britského vyšetřování z roku 2016 Putin pravděpodobně schválil operaci tajných služeb s cílem zavraždit bývalého ruského agenta. Odpovědnost Ruska za Litviněnkovu vraždu potvrdil v roce 2021 Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku.

Litviněnko, kterému bylo v době smrti 43 let, pracoval jako agent již pro sovětskou tajnou službu KGB a v její ruské nástupnické organizaci Federální bezpečnostní službě (FSB) to dotáhl až na plukovníka. Postupně ale začal kritizovat poměry uvnitř FSB a kriticky se vyjadřoval i k politice Kremlu. Poté byl několikrát zatčen a v roce 2000 v obavách o svůj život uprchl do Británie, kde získal politický azyl. Litviněnko přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.

Zobrazit celý online

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa