Rusovi upadla hlava. Kličko v Kyjevě zlikvidoval pomník sovětské družby
Kyjev zlikvidoval památník družby národů, který v parku v centru stál od listopadu 1982. O jeho odstranění padlo rozhodnutí už před lety v rámci zákonů o odstraňování komunismu. Ke kroku teď zavelel primátor a bývalý boxer Vitalij Kličko.
Dílo bylo instalováno k několika výročím: 60 let od vzniku Sovětského svazu (1922), 65 let od Říjnové revoluce a údajných 1500 let od založení Kyjeva. Památník měl podobu bronzového sousoší s postavami ruského a ukrajinského dělníka.
„Rusko svůj postoj k Ukrajině poznamenalo barbarskou touhou zničit náš stát a mírumilovné Ukrajince,“ napsal na instagramu Kličko. „Demontujeme 8 metrů kovu, tzv. ,přátelství dvou národů‘. A co je symbolické - když se sochu pokusili zvednout jeřábem, upadla hlava ruského dělníka…“
Vedle stojí ještě žulová stéla upomínající na Perejaslavskou radu - roku 1654 se kozáci vedení hejtmanem Bohdanem Chmelnickým podřídili caru Alexeji Michajloviči, od té doby se datuje připojení Ukrajiny k Rusku. I tato stéla má zmizet, bude to však delší a složitější práce.
Naopak v parku zůstane oblouk z titanu o průměru 50 metrů. Bude nasvícen do barev ukrajinské vlajky. „Předkládám návrh rozhodnutí, kterým se bude kyjevská městská rada zabývat na příštím zasedání: O přejmenování oblouku na Oblouk svobody ukrajinského lidu,“ dodal Kličko. „Celkem plánujeme v hlavním městě demontovat asi 60 dalších pomníků, basreliéfů, cedulí souvisejících se Sovětským svazem a Ruskem. K přejmenování byl sestaven seznam více než 460 ulic a objektů.“
Elektrická transformační stanice u Osla se stala terčem sabotáže, do okolí uniklo až 60 tun oleje. Dnes to podle agentury Reuters oznámil provozovatel elektrárenské sítě Statnett, podle kterého do okolí uniklo 50 až 60 tun oleje. Vyjádření správce nezmiňuje, kdo by za incidentem mohl stát. V minulosti ale norská tajná služba varovala před útoky řízenými Ruskem.
Někteří ukrajinští vojáci přirovnali k hororovému filmu své zážitky při nynějším ústupu ze západoruské Kurské oblasti, do níž ukrajinská armáda vpadla v rámci ofenzivy v srpnu loňského roku. Napsala to dnes BBC s odvoláním na vyjádření pěti bojovníků, kteří se stanicí komunikovali pod podmínkou zachování anonymity prostřednictvím sociálních sítí. Ukrajinští vojáci popisovali nedostatek munice, jídla i vody, útočící roje dronů a desítky kilometrů dlouhý pěší ústup.
BBC připomněla, že Ukrajina zakázala novinářům cesty na kurskou frontu, a proto mají média jen omezenou možnost o dění v oblasti informovat.
Za žhářským útokem na obchod IKEA ve Vilniusu z loňského května stojí podle litevského prokurátora ruská vojenská rozvědka. Napsala to agentura Reuters s tím, že litevské úřady čin považují za terorismus. Údajně ho provedli dva ukrajinští občané, jeden z nich nezletilý. Jednoho z podezřelých zadržela policie v Polsku. Skupina měla mít na svědomí také žhářský útok v obchodním centru v Polsku.
Na pachatele, kteří nesou odpovědnost za požár v obchodě IKEA ve Vilniusu, podle prokurátora dohlíželi stejní lidé jako na devět lidí zadržených v Polsku.
Některé evropské země se loni staly dějištěm žhářských útoků a podobných incidentů. Úřady varovaly, že může jít o provokaci ze strany Ruska, které se snaží vyvolat paniku u veřejnosti a přimět tyto země, aby omezily svoji pomoc Ukrajině. Na tu Rusko v únoru 2022 vojensky zaútočilo na rozkaz prezidenta Vladimira Putina.
