Rusovi upadla hlava. Kličko v Kyjevě zlikvidoval pomník sovětské družby
Kyjev zlikvidoval památník družby národů, který v parku v centru stál od listopadu 1982. O jeho odstranění padlo rozhodnutí už před lety v rámci zákonů o odstraňování komunismu. Ke kroku teď zavelel primátor a bývalý boxer Vitalij Kličko.
Dílo bylo instalováno k několika výročím: 60 let od vzniku Sovětského svazu (1922), 65 let od Říjnové revoluce a údajných 1500 let od založení Kyjeva. Památník měl podobu bronzového sousoší s postavami ruského a ukrajinského dělníka.
„Rusko svůj postoj k Ukrajině poznamenalo barbarskou touhou zničit náš stát a mírumilovné Ukrajince,“ napsal na instagramu Kličko. „Demontujeme 8 metrů kovu, tzv. ,přátelství dvou národů‘. A co je symbolické - když se sochu pokusili zvednout jeřábem, upadla hlava ruského dělníka…“
Vedle stojí ještě žulová stéla upomínající na Perejaslavskou radu - roku 1654 se kozáci vedení hejtmanem Bohdanem Chmelnickým podřídili caru Alexeji Michajloviči, od té doby se datuje připojení Ukrajiny k Rusku. I tato stéla má zmizet, bude to však delší a složitější práce.
Naopak v parku zůstane oblouk z titanu o průměru 50 metrů. Bude nasvícen do barev ukrajinské vlajky. „Předkládám návrh rozhodnutí, kterým se bude kyjevská městská rada zabývat na příštím zasedání: O přejmenování oblouku na Oblouk svobody ukrajinského lidu,“ dodal Kličko. „Celkem plánujeme v hlavním městě demontovat asi 60 dalších pomníků, basreliéfů, cedulí souvisejících se Sovětským svazem a Ruskem. K přejmenování byl sestaven seznam více než 460 ulic a objektů.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron přijel do Bílého domu za Donaldem Trumpem. Podívejte se na nové snímky.
Lídři zemí NATO se v září 2014 na summitu ve Walesu zavázali, že vojenské rozpočty se budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) v jednotlivých zemích. Dvě a více procent HDP vydalo na obranu v loňském roce podle oficiálních odhadů NATO 23 členských zemí z 32. V roce 2023 to bylo 11 zemí. Česko podle ministerstva obrany v roce 2024 tento závazek splnilo.
Za loňský rok se podle úřadu podařilo vyčerpat na obranné výdaje 166,8 miliardy korun, což je podle makroekonomické predikce z listopadu 2,09 procenta HDP. Dnes premiér Petr Fiala (ODS) ve svém projevu řekl, že výdaje na obranu je třeba navýšit na minimálně tři procenta HDP během několika dalších let. Tři a více procent HDP vydalo loni podle NATO pět zemí.
Nejvíce vydalo loni podle oficiálních odhadů NATO na obranu Polsko (4,12 procenta HDP), Estonsko (3,43 procenta) a USA (3,38 procenta). Nad tři procenta vydaly loni také Lotyšsko (3,15 procenta) a Řecko (3,08 procenta). Nejméně vydaly na obranu Lucembursko (1,29 procenta), Slovinsko (1,29 procenta) a Španělsko (1,28 procenta).
Valné shromáždění OSN většinou hlasů přijalo rezoluci Ukrajiny a jejích evropských spojenců o válce na Ukrajině, která potvrzuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny. Pro rezoluci hlasovalo 93 zemí, 65 se zdrželo hlasování a 18 hlasovalo proti. USA se zdržely hlasování.
Spojeným státům se nepodařilo dosáhnout toho, aby Valné shromáždění schválilo americkou rezoluci o ukončení války na Ukrajině bez zmínky o ruské agresi. Valné shromáždění přijalo rezoluci navrženou USA s pozměňovacími návrhy ze strany Evropy. Hlasovalo pro ni 93 zemí, zatímco 73 zemí se zdrželo a osm bylo proti.
