Rusovi upadla hlava. Kličko v Kyjevě zlikvidoval pomník sovětské družby
Kyjev zlikvidoval památník družby národů, který v parku v centru stál od listopadu 1982. O jeho odstranění padlo rozhodnutí už před lety v rámci zákonů o odstraňování komunismu. Ke kroku teď zavelel primátor a bývalý boxer Vitalij Kličko.
Dílo bylo instalováno k několika výročím: 60 let od vzniku Sovětského svazu (1922), 65 let od Říjnové revoluce a údajných 1500 let od založení Kyjeva. Památník měl podobu bronzového sousoší s postavami ruského a ukrajinského dělníka.
„Rusko svůj postoj k Ukrajině poznamenalo barbarskou touhou zničit náš stát a mírumilovné Ukrajince,“ napsal na instagramu Kličko. „Demontujeme 8 metrů kovu, tzv. ,přátelství dvou národů‘. A co je symbolické - když se sochu pokusili zvednout jeřábem, upadla hlava ruského dělníka…“
Vedle stojí ještě žulová stéla upomínající na Perejaslavskou radu - roku 1654 se kozáci vedení hejtmanem Bohdanem Chmelnickým podřídili caru Alexeji Michajloviči, od té doby se datuje připojení Ukrajiny k Rusku. I tato stéla má zmizet, bude to však delší a složitější práce.
Naopak v parku zůstane oblouk z titanu o průměru 50 metrů. Bude nasvícen do barev ukrajinské vlajky. „Předkládám návrh rozhodnutí, kterým se bude kyjevská městská rada zabývat na příštím zasedání: O přejmenování oblouku na Oblouk svobody ukrajinského lidu,“ dodal Kličko. „Celkem plánujeme v hlavním městě demontovat asi 60 dalších pomníků, basreliéfů, cedulí souvisejících se Sovětským svazem a Ruskem. K přejmenování byl sestaven seznam více než 460 ulic a objektů.“
Ukrajinská armáda zasáhla pozice pro odpalování raket v Rusku, čímž pomohla snížit počet ruských vzdušných úderů na město Charkov. Agentuře Reuters to dnes v Berlíně řekl starosta tohoto druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. V německé metropoli se zúčastnil mezinárodního jednání o rekonstrukci válkou poničené země. Charkov se nachází na severovýchodě země nedaleko hranic s Ruskem a invazní síly v poslední době zintenzivnily údery na město i Charkovskou oblast, kde také obnovily ofenzivu.
Americký prezident Joe Biden v květnu částečně zrušil zákaz používání amerických zbraní na ruském území, aby je Ukrajina mohla využívat při obraně v okolí Charkova. Podobný souhlas v poslední době daly Kyjevu i další západní státy.
Některá média pak na začátku června informovala, že Ukrajina poprvé zasáhla místo v ruské Belgorodské oblasti, ze kterého Rusové zřejmě raketovými systémy ostřelovali Charkovskou oblast, která s tou Belgorodskou sousedí. Při útoku podle vojenských expertů pravděpodobně použila americké rakety ze systému HIMARS, napsal ruský nezávislý server Agenstvo a dodal, že Ukrajinci nejspíš zasáhli ruský systém S-400.
Ruské vzdušné útoky sice pokračují, ale výše uvedená změna podle Terechova pomohla přinést do města relativní klid. „Pomohlo to,“ řekl starosta na dotaz, zda větší schopnost zasahovat cíle v Rusku ulevila bombardovanému ukrajinskému městu. „Nebyly tam velké údery, jako tomu bylo například v květnu,“ doplnil Terechov.
Charkov je terčem ruských vzdušných útoků od prvních dnů války, v prvních měsících se ho ruské invazní síly pokoušely neúspěšně dobýt. Ukrajinští vojáci za bleskové ofenzivy v září 2022 vytlačili Rusy z téměř celé Charkovské oblasti, kterou Moskvou vyslané jednotky do té doby částečně okupovaly. V posledních měsících však Rusko zintenzivnilo vzdušné útoky na Charkovskou oblast i na její metropoli a v květnu obnovilo pozemní ofenzivu na severu regionu a zmocnilo se tam několika vesnic.
Rusové útočí na Charkovskou oblast a její metropoli pomocí dronů, různých typů střel včetně raket ze systémů protivzdušné obrany S-300 či S-400, které ruské síly používají také k ostřelování pozemních cílů, a v poslední době i s pomocí klouzavých leteckých bomb, které shazují letadla. Zprávy o zraněných nebo zabitých civilistech v poslední době z města přicházely poměrně často. Ke konci května zahynulo podle ukrajinských úřadů 19 lidí při ruském vzdušném útoku, jenž zasáhl charkovský hobbymarket. V posledních dnech ukrajinské úřady informovaly o několika zraněných po ruských útocích klouzavými pumami.
Terechov dnes také zdůraznil, že k ochraně jím spravovaného města je zapotřebí protivzdušná obrana, které má napadená země nedostatek. Spojenci Kyjeva se snaží sehnat další systémy protiletecké obrany, ale dodávky zbrzdily politické spory ve Washingtonu a nedostupnost vhodných zbraní, podotkl Reuters. Další systém protivzdušné obrany Patriot nedávno přislíbilo Ukrajině Německo, zatímco Estonsko dnes oznámilo, že v rámci dalšího balíku vojenské pomoci dodá Kyjevu protiletadlové komplety krátkého doletu Mistral.
Česká republika se na Ukrajině soustředí na obnovu oblastí v blízkosti bojové fronty, prioritou je energetika, čištění vody a zdravotnictví. Dnes v Berlíně to v projevu na konferenci o obnově válkou zničené Ukrajiny prohlásil český ministr zahraničí Jan Lipavský. Účastníkům konference z řad politiků, hospodářských představitelů a mezinárodních organizací z asi 60 zemí, kterých do německé metropole přijelo přes 2000, řekl, že Česko podporuje Ukrajinu od samého počátku ruské invaze před více než dvěma lety.
„Jako součást našeho humanitárního a rozvojového zapojení na Ukrajině soustředí Česko úsilí na obnovu u frontových linií. Tato podpora by měla být rychlá, měla by být započata okamžitě a měla by řešit nejpalčivější místní potřeby,“ řekl Lipavský v národním poselství, které v Berlíně přednesl.
Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný v rozhovoru s novináři řekl, že vedle zbrojní pomoci může být Česko inspirací tím, že rekonstrukční projekty vede blízko fronty. „Náš přístup a unikátnost je v tom, že věci děláme tak blízko frontové linii, jak jen to jde. Někdy je to 50 kilometrů, 100 kilometrů, jindy jen 15 kilometrů,“ řekl. Poznamenal, že Rusko se ničením snaží tyto oblasti vylidnit, ale česká iniciativa zde lidem umožňuje žít. „Zásadním způsobem tak pomáháme tomu, aby Ukrajina přežila jako celek,“ dodal Kopečný.
O třech oblastech, na které se Česko v nezbrojní pomoci zaměřilo, tedy na energetiku, čištění vody a zdravotnictví, hovořil Lipavský i na tiskové konferenci. Na otázku ČTK, zda se chce Praha věnovat ještě nějakému dalšímu sektoru, odpověděl ministr, že je třeba upřednostňovat důležité věci. „Je lepší mít méně priorit, ve kterých dosáhneme lepších výsledků,“ řekl.
V projevu Lipavský ostatní účastníky konference vyzval k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. „Potřebujeme účinně chránit naše rekonstrukční iniciativy, investice a projekty před opakovanými útoky ruské armády. Některá infrastrukturní zařízení, jako jsou elektrárny a transformační stanice, které byly s naší pomocí obnoveny, už byly opět zasaženy a zničeny ruskými střelami a drony,“ řekl šéf české diplomacie. „Ukrajina proto naléhavě potřebuje naši vojenskou podporu, jako jsou protivzdušné systémy, k ochraně lidských životů a kritické infrastruktury,“ dodal.
O prioritě v podobě protivzdušné obrany hovořili na konferenci také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a německý kancléř Olaf Scholz. Kancléř vyzval ostatní země, aby na Ukrajinu dodaly protivzdušné komplety.
Lipavský se dnes na okraj zasedání setkal s ukrajinskou vicepremiérkou Olhou Stefanišynovou. Jednal s ní o budoucím členství země v NATO, integraci do Evropské unie a českém podílu na obnově země. „Účast Ukrajiny na společném trhu EU prospěje i našim podnikatelům,“ dodal.
Estonsko v rámci svého dalšího balíčku vojenské pomoci dodá Ukrajině protiletadlové komplety Mistral. Podle agentury DPA to dnes oznámil ministr obrany pobaltské země Hanno Pevkur.
„Ukrajina naléhavě potřebuje protivzdušnou obranu, aby mohla odrazit pokračující brutální útok Ruska. Je také v přímém bezpečnostním zájmu Estonska, aby k tomu společně se svými spojenci přispělo,“ uvedl Pevkur.
Další podrobnosti o rozsahu dodávky zbraní neuvedl. „Balíček pomoci jsme sestavili tak, abychom maximalizovali přínos pro Ukrajinu, aniž bychom ohrozili bojovou připravenost estonských ozbrojených sil,“ dodal ministr obrany Estonska, které je členskou zemí Evropské unie a NATO.
Ukrajina se již více než dva roky brání rozsáhlé ruské agresi a je do značné míry závislá na dodávkách zbraní ze Západu. Estonsko patří k největším podporovatelům Ukrajiny.
Mistral je protiletadlový raketový komplet velmi krátkého dosahu s infračerveným naváděním, vyráběný evropským koncernem MBDA. Může být odpalován z lodí, vozidel či vrtulníků, k jeho nasazení ale stačí i dvojice vojáků.
