Rusovi upadla hlava. Kličko v Kyjevě zlikvidoval pomník sovětské družby
Kyjev zlikvidoval památník družby národů, který v parku v centru stál od listopadu 1982. O jeho odstranění padlo rozhodnutí už před lety v rámci zákonů o odstraňování komunismu. Ke kroku teď zavelel primátor a bývalý boxer Vitalij Kličko.
Dílo bylo instalováno k několika výročím: 60 let od vzniku Sovětského svazu (1922), 65 let od Říjnové revoluce a údajných 1500 let od založení Kyjeva. Památník měl podobu bronzového sousoší s postavami ruského a ukrajinského dělníka.
„Rusko svůj postoj k Ukrajině poznamenalo barbarskou touhou zničit náš stát a mírumilovné Ukrajince,“ napsal na instagramu Kličko. „Demontujeme 8 metrů kovu, tzv. ,přátelství dvou národů‘. A co je symbolické - když se sochu pokusili zvednout jeřábem, upadla hlava ruského dělníka…“
Vedle stojí ještě žulová stéla upomínající na Perejaslavskou radu - roku 1654 se kozáci vedení hejtmanem Bohdanem Chmelnickým podřídili caru Alexeji Michajloviči, od té doby se datuje připojení Ukrajiny k Rusku. I tato stéla má zmizet, bude to však delší a složitější práce.
Naopak v parku zůstane oblouk z titanu o průměru 50 metrů. Bude nasvícen do barev ukrajinské vlajky. „Předkládám návrh rozhodnutí, kterým se bude kyjevská městská rada zabývat na příštím zasedání: O přejmenování oblouku na Oblouk svobody ukrajinského lidu,“ dodal Kličko. „Celkem plánujeme v hlavním městě demontovat asi 60 dalších pomníků, basreliéfů, cedulí souvisejících se Sovětským svazem a Ruskem. K přejmenování byl sestaven seznam více než 460 ulic a objektů.“
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky uvedl, že probíhá zdokonalování robotických námořních platforem. Jsou vybaveny zejména systémy k zasahování malých hladinových a vzdušných cílů a k úderům na pobřeží.
„Časem se tedy pravděpodobně dočkáme úplné převahy bezpilotních plavidel nad konvenčními válečnými loděmi. Přinejmenším v uzavřených nebo polouzavřených vodách, jako je Černé moře, Středozemní moře atd. To je cesta vpřed,“ uvedl Kyrylo Budanov.
Spojenci by měli přehodnotit omezení, která kladou Ukrajině pro používání zbraní, jež této zemi darovali. V rozhovoru, který zveřejnil v pátek týdeník The Economist, to řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Podle něj má Ukrajina právo se bránit, což zahrnuje i útoky na cíle na ruském území. O tom, zda povolit používání západních zbraní při úderech na cíle na ruském území, se vede mezi státy NATO v poslední době debata.
„Myslím, že nadešel čas, aby spojenci zvážili, zda neodvolat některá omezení, která zavedli na použití zbraní, které dali Ukrajině,“ uvedl Stoltenberg, jenž by měl ve funkci skončit 1. října. Argumentoval například tím, že v současnosti jsou boje intenzivnější u Charkova, který se nachází nedaleko ruské hranice. Dříve byly hlavním těžištěm bojů ukrajinské regiony okupované Ruskem.
Evropská unie vstoupila do nové fáze, ve které bude zásadní bezpečnost. V rozhovoru s ČTK to řekl bývalý italský ministr financí Giulio Tremonti, který je v současnosti předsedou výboru pro zahraniční věci a Evropskou unii italské Poslanecké sněmovny. Podle politika vládní strany Bratři Itálie se EU dříve příliš spoléhala na fungování volného trhu. Tremonti, který řídil italské veřejné finance v několika vládách premiéra Silvia Berlusconiho, také říká, že podporuje, aby EU více fungovala na principu většinového rozhodování než jednomyslnosti.
V současné fázi, kterou charakterizují mimo jiné konflikty na Ukrajině a Blízkém východě, je podle Tremontiho prioritou v EU posílení společné obrany a bezpečnosti. „Když zajdete do nějaké hospody a baru a začnete mluvit o bankovní unii, tak se na vás jen divně dívají. Ale když řeknete, že je zapotřebí více obrany, tak vám zaplatí rundu,“ řekl italský vládní politik.
