Německo otevřelo cestu ke znárodnění energetických firem. Gazprom už má pod kontrolou
Německá vláda schválila právní úpravu, která by umožnila znárodňovat energetické firmy. Opatření má být krajním řešením pro zajištění dodávek v případě nouze. Země závislá na ruských energiích tak reaguje na zhoršení vztahů s Moskvou po ruském napadení Ukrajiny a po zavedení západních sankcí proti Rusku. Podle zdroje agentury Reuters vláda doufá, že parlament novelu schválí v květnu.
Berlín minulý měsíc spustil nouzový plán řízení dodávek plynu. Byl to první krok v třífázovém plánu, který by mohl vyústit v přidělování energie, přičemž prioritu by měly domácnosti a kritická infrastruktura, jako jsou nemocnice.
„Ceny jsou vysoké, nejistota je vysoká a rizika jsou blízko,“ uvedl ministr hospodářství Robert Habeck. „Musíme být proto připraveni na zhoršení situace,“ dodal.
Šéf Pentagonu se poprvé odmítl zúčastnit schůzky v Ramsteinu. Americký ministr obrany Pete Hegseth vynechá zasedání kontaktní skupiny pro koordinaci vojenské pomoci Ukrajině, nepřipojí se ani online.
„Den po požáru v Zavolžské strojírně vypukl požár v továrně na motory Avtodizel v Jaroslavli. Ta je pod sankcemi USA za výrobu dieselových motorů pro ruskou armádu,“ tweetuje Anton Heraščenko. „Jaroslavský motorový závod je jedním z největších ruských podniků na výrobu víceúčelových dieselových motorů, spojek, převodovek a náhradních dílů pro ně.“
Británie se dnes zavázala dodat Ukrajině 100.000 bezpilotních letounů do dubna 2026.
Británie je jedním z nejpevnějších podporovatelů Ukrajiny na Západě. Podle Reuters se chce poučit z více než tříletého boje Ukrajiny proti ruské invazi, během něhož bezpilotní letouny proměnily podobu bojiště.
Drony v hodnotě 350 milionů liber (10,4 miliard korun) jsou součástí širší iniciativy na vojenskou podporu Ukrajiny v hodnotě 4,5 miliardy liber (133 miliard korun), uvedla vláda.
Novela by vládě umožnila, aby v případě ohrožení energetické bezpečnosti převzala energetické společnosti do své správy. Podobný krok už Berlín učinil v případě Gazpromu Germania, dceřiné společnosti ruského plynárenského giganta, nad kterým převzal dočasnou kontrolu do konce září.
O možném znárodnění se znovu hovoří i v případě francouzské energetické společnosti EDF, informovala minulý měsíc agentura Bloomberg. Francouzský stát v ní už vlastní 84 procent.
