Německo otevřelo cestu ke znárodnění energetických firem. Gazprom už má pod kontrolou
Německá vláda schválila právní úpravu, která by umožnila znárodňovat energetické firmy. Opatření má být krajním řešením pro zajištění dodávek v případě nouze. Země závislá na ruských energiích tak reaguje na zhoršení vztahů s Moskvou po ruském napadení Ukrajiny a po zavedení západních sankcí proti Rusku. Podle zdroje agentury Reuters vláda doufá, že parlament novelu schválí v květnu.
Berlín minulý měsíc spustil nouzový plán řízení dodávek plynu. Byl to první krok v třífázovém plánu, který by mohl vyústit v přidělování energie, přičemž prioritu by měly domácnosti a kritická infrastruktura, jako jsou nemocnice.
„Ceny jsou vysoké, nejistota je vysoká a rizika jsou blízko,“ uvedl ministr hospodářství Robert Habeck. „Musíme být proto připraveni na zhoršení situace,“ dodal.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Ukrajina letos zřídí kanceláře pro export a společnou produkci zbraní v Berlíně a Kodani, řekl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev dále rozšiřuje svůj domácí obranný průmysl s pomocí západních partnerů, zatímco se čtvrtým rokem brání ruské invazi. Mezi zbraněmi, které bude moci Ukrajina vyvážet, jsou podle Zelenského námořní drony a dělostřelecké systémy.
„Jedná se o společnou produkci a export... zbraní, které si můžeme dovolit prodat, abychom měli více peněz na domácí produkci deficitních položek,“ řekl novinářům v Kyjevě Zelenskyj.
Ukrajina je stále závislá na svých spojencích například pokud jde o stíhací letouny nebo systémy protivzdušné obrany, ale pokročila v rozvoji svých programů týkajících se dronů a střel, poznamenal Reuters.
Podle návrhu hodnocení Evropské komise Ukrajina prokazuje jasný závazek stát se členem unie. „Nedávné negativní trendy včetně rostoucího tlaku na specializované protikorupční agentury a občanskou společnost musí být rozhodně zvráceny,“ uvádí návrh dokumentu, kterým by se měla komise zabývat na svém úterním jednání.
Evropská komise již dříve kritizovala ukrajinskou vládu za oslabování nezávislosti protikorupčních agentur, kvůli čemuž se na Ukrajině konaly i početné protesty. Ukrajinský parlament pak některé změny vzal zpět.
Novela by vládě umožnila, aby v případě ohrožení energetické bezpečnosti převzala energetické společnosti do své správy. Podobný krok už Berlín učinil v případě Gazpromu Germania, dceřiné společnosti ruského plynárenského giganta, nad kterým převzal dočasnou kontrolu do konce září.
O možném znárodnění se znovu hovoří i v případě francouzské energetické společnosti EDF, informovala minulý měsíc agentura Bloomberg. Francouzský stát v ní už vlastní 84 procent.
