Nikoho za sebou nenecháme, slibovala ruská armáda. A pak své padlé ani nechtěla převzít
Stále víc matek a manželek oplakává padlé ruské vojáky – nebo o nich nic nevědí. Na Ukrajině se zatím množí těla, která tam okupanti zanechávají, navzdory slibům nikoho za sebou nenechat, píše deník Washington Post.
Brzy po začátku invaze se na ruských sociálních sítích začal šířit slogan „své tam nenecháme“. Ale přesně to se děje.
„V Irpini, na předměstí Kyjeva, leží na ulici dva ruští vojáci zabití v bitvě; zakrývá je plech, ale nohy jim zpod něj koukají,“ popisuje reportér Washington Postu. „Třetí leží o kousíček vedle, u vyhořelého transportéru. Nohu mu okousali psi. Čtvrtého vojáka dál po cestě zabila mina.“
V nedalekém Moščunu bylo k vidění tělo ruského vojáka, který zemřel v něčí kuchyni na škaredou ránu v rozkroku. Další těla byla roztroušena po vesnici a u lesa – takové byly výjevy začátkem dubna, když kyjevská předměstí opustila obléhající ruská armáda a odtáhla se přeskupit na východ nebo do Běloruska.
Ztráty Kreml tají
Většinu svých padlých okupanti odvezli, mnoho jich předali jejich rodinám – ale stovky, ba tisíce jich na Ukrajině nechali. Kreml tají své statistiky ztrát, zjevně v obavách, že by hromadný zármutek Rusů mohl přerůst v nepokoje. Už roku 2015 Vladimir Putin podepsal dekret prohlašující všechna vojenská úmrtí za státní tajemství; od loňska je trestným činem prohlašovat cokoliv, co by mohlo diskreditovat ozbrojené síly.
Kreml přiznal za první měsíc „speciální vojenské operace“ 1351 svých padlých, oficiální čísla ze dvou separatistických republik jsou podobná. NATO za stejné období odhadlo dohromady 7000-15000 mrtvých bojovníků invazních sil. Za druhý měsíc války publikuje počty mrtvých nájezdníků jen Ukrajina - statistiky zneškodněných navyšuje každý den, v neděli jich od 24. února napočítala 21 800. Tvrdí, že sčítá jak nalezená těla, tak informace z odposlechnutých hovorů ruských sil; nelze zaručit, že to nejsou nadnesená čísla, možná započítávají i raněné.
Každopádně by to znamenalo víc ztrát, než jaké ruská armáda zaznamenala během desetileté invaze do Afghánistánu (14453) i během obou válek v Čečensku (cca 11000).
Doma se o padlých moc mluvit nemá, varují různými způsoby ruské úřady. A tak, když do Alejsku v Altajské oblasti dorazily po prvních dnech operace zprávy, že desítky tamních vojáků padly u Černihivu, dozvěděly se to takřka jen rodiny. Na internetu pak visela výzva: „Drahé rodiny vojáků! Laskavě žádáme, abyste nedovolovaly shromažďování lidí na jednom místě a nepodléhaly provokativním informacím.“
Podobně památeční webová stránka Čeljabinsku místo připomínání zabitých vojáků – kterých také bylo mnoho – varovala před dezinformacemi „stvořenými s cílem vybudit hysterii“. Lidé nemají sdílet zprávy o zabitých, neboť „nacisté z Ukrajiny sbírají informace o našich vojácích pro následný rozvoj falešných informací“.
Spletli mrtvolu
Vojenské rodiny často tápou, co se s jejich syny a manžely na Ukrajině děje. Nezřídka dostanou zprávu o jeho smrti, ale ne už ostatky, které by mohly pohřbít. Taťána Kolodijová je jedna z mála, která se o tom nebojí hovořit. „Vadim neměl šanci utéct, uhořel uvnitř,“ popsala na sociálních sítích smrt svého syna (†19) v obrněném transportéru. „První týden byl temnota. Bolest, slzy.“ Zuřila, že dvacátníky nebo ještě mladší posílají na smrt.
Pár týdnů po nešťastné zprávě dorazily údajné Vadimovy ostatky do laboratoře v Rostově na Donu. Jenže test ukázal, že DNA neodpovídá. „Ty děti nikdo nehledá, nikdo se o ně nezajímá,“ zuří dál truchlící matka.
Začátkem dubna prezidentský poradce Oleksij Arestovyč uvedl, že se v ukrajinských márnicích a chladicích vagonech nachází na sedm tisíc těl – což v té době představovalo 40 % zabitých Rusů, aspoň tedy podle statistik zveřejněných Kyjevem. Hned třetí den války chtěla Ukrajina mrtvé Rusku vrátit. „Řekli, že takovému množství nevěří, tolik ztrát nemají,“ uvedl Arestovyč. A to se prý pak několikrát opakovalo.
Ukrajinské ministerstvo vnitra tak vytvořilo webové stránky a kanál na sociální síti Telegram, kde mohou všichni Rusové procházet fotky padlých a zajatých, či vyplnit formulář, pokud tam své blízké nevidí. K tomu Kyjev našel ještě další způsob: Počítačový program/mobilní aplikaci na identifikaci obličejů. Americká firma Clearview AI tento software obvykle prodává policejním sborům pro snadné rozpoznávání podezřelých; jejich obrázky porovná s veřejně dostupnými fotografiemi na internetu, hlavně sociálních sítích.
Ukrajincům ho firma nabídla zdarma s jiným účelem: Identifikovat zajaté Rusy. I kvůli vyvracení ruské propagandy, že záběry zveřejněné Ukrajinci jsou podvrhy zachycující herce a ne vojáky. Ukrajinští policisté a vojáci pak aplikaci nasadili i na kontrolních stanovištích ve snaze rozpoznávat ruské diverzanty, řekl Washington Postu šéf firmy Hoan Ton-That. Zvažuje se i pro kontroly uprchlíků. „Je to nová válka a Ukrajinci jsou velmi kreativní,“ vyjádřil šéf svůj obdiv, kterak dokázali jeho program využít.
Stejně dobře software funguje i na mrtvé, dokonce i na zdeformované tváře. Ukrajinská „IT armáda“, dobrovolná skupina hackerů a aktivistů, uvedla, že už informovala 582 ruských rodin o jejich padlých, rovnou přidala fotografie těl. Sklízí ale kritiku, že to není zrovna morální i že se taktika může stát dvojsečnou zbraní. Snahou je ruským občanům ukázat pravdu o dění na Ukrajině, přitom je to ale může ještě víc rozlítit a utvrdit jejich podporu invaze.
Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online zpravodajství. Pro tento den se loučíme a přejeme dobrou noc.
Spojené státy výrazně zvýší cla na zboží z Indie, oznámil dnes na síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Země podle něj nakupuje značné objemy ruské ropy, kterou dál prodává s vysokými zisky na volném trhu, čímž pomáhá financovat válku na Ukrajině. Trump Indii za nákupy ruské ropy už dříve kritizoval a na zboží z této asijské země uvalil 25procentní clo. Indie uvedla, že cla považuje za neodůvodněná a nerozumná.
Nizozemsko jako první země přispěje do nově vytvořeného systému prioritních nákupů amerických zbraní pro Ukrajinu v rámci Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters dnes nizozemské ministerstvo obrany uvedlo, že Haag v rámci plateb za americké zbraně pro zemi bránící se ruské agresi uvolní 500 milionů eur (12,3 miliardy korun). Generální tajemník NATO Mark Rutte příspěvek ocenil a dodal, že očekává peníze i od dalších členských zemí.
Reuters s odvoláním na své zdroje v pátek napsal, že aliance vytváří nový mechanismus, jehož prostřednictvím by za jednotlivé dodávky zbraní, které bude Ukrajina prioritně potřebovat, platili evropští spojenci. Celková hodnota pomoci, kterou chce NATO tímto způsobem zajistit, je asi deset miliard eur.
„Cílem je zajistit Ukrajině vybavení, které naléhavě potřebuje k obraně proti ruské agresi,“ uvedl dnes Rutte. Dodal, že odeslal dopisy všem členům NATO a v brzké době očekává oznámení o dalších významných částkách na nákup zbraní.
„Rus, nebo ne, k tělům jsme přistupovali s úctou,“ popsal Jevhenij Veličko (32), starosta Voznesenku v Mykolajivské oblasti. Po dvoudenní bitvě požádal obyvatele, ať mrtvoly seberou, „abychom ty chlapy mohli poslat jejich mámám a ženám“.
Podobná situace nastala v první válce v Čečně, kdy ruská armáda v naději na bleskové vítězství roku 1994 vstoupila do Grozného. Místo toho se tam vojáci v obrněných transportérech ztráceli v ulicích, zbaveni rádiového spojení, a obránci je partyzánsky kosili. Jenže tehdy byla ruská společnost docela svobodná a média o katastrofě informovala. Zděšení rodiče vyráželi do Čečny a své synky si odváželi.
Svaz výborů matek vojáků tehdy organizoval protesty. Nyní se matky moc ozývat nemohou. „Cítila jsem se jako zpátky v roce 1995. Byl to hrozný pocit, opakování Grozného, kde 2500 mrtvých vojáků měsíc leželo na ulici, napůl sežraných zvířaty,“ popsala Valentina Melnikovová, která svaz tehdy vedla. Už je v důchodu, přesto jí telefon pořád zvoní – už od prosince, kdy byla invaze na spadnutí.
Ukrajinským číslům o ruských padlých docela věří, neboť zveřejňují i jména z jejich dokladů, uvedla v rozhovoru pro youtubeový kanál novinářky Jekatěriny Gordejevové. S Washington Post už pak interview odmítla, neboť je to pro její organizaci nebezpečné kvůli zákonu o diskreditaci vojsk. „Naše armáda těla nesbírá, ba ani všechny raněné. Levnější je nahlásit je jako nezvěstné,“ popsala cynickou praxi.
