Tania (29) se štěstím přežila ruský útok: „Chováš se moc normálně,“ zpochybňují peklo dezinformátoři
Tania (29) pomáhala třídit darované oblečení pro lidi zasažené válkou, spolu s ostatními dobrovolníky se probírala skladem ve škole v ukrajinském Černihivu, když na budovu zaútočili ruští okupanti. Na rozdíl od několika svých kolegů útok přežila s lehkým zraněním a celou událost se rozhodla zdokumentovat na sociální síti. Její video rychle přitáhlo pozornost tisíců uživatelů, mezi nimi se ale našli i proruští dezinformátoři, kteří ji nazvali lhářkou a nahrávku označili za zfalšovanou. Na někoho, kdo právě vyvázl z útoku, se měla chovat „až moc normálně“.
„Nic nepískalo, nešustilo a neozývaly se žádné zvuky bombardování,“ vzpomínala Tania. „Najednou to prostě zasáhlo budovu a všechno zčernalo. Budova se zřítila.“ K útoku došlo na začátku března, v ten den Rusové zasáhli hned dvě černihivské školy, zemřelo minimálně devět lidí a asi čtyři byli vážně zranění. Tania na chvíli ztratila vědomí a když se probudila, lidé kolem ní běhali v panice a několik z těch, kteří s ní před krátkými momenty skládali oblečení pro potřebné, nehybně leželo na zemi.
Tania v šoku utekla z budovy a vydala se domů, kde se zakrváceným obličejem natočila video na instagram. „Byla jsem ve škole číslo 21, když explodovala,“ říká v klipu. „Přežila jsem. Hodně štěstí všem. Doufám, že máte větší štěstí než já. V té škole bylo hodně dětí, nevím, jestli přežily. Pošlete tohle video všem svým ruským přátelům.“
Byla to noční můra
Během několika hodin video zhlédly desítky tisíc uživatelů a Tanie přicházely stovky zpráv, kromě Ukrajinců jí psali i Rusové, kteří se jí omlouvali a vyjadřovali svou lítost, jiní ji ale označovali za lhářku a prohlašovali, že klip je zfalšovaný. K příspěvku se začalo vyjadřovat několik proruských dezinformačních účtů spolu s běloruskými zpravodajskými médii. Ta o Tanie hovořila jako o „žačce“, uváděla, že její zranění nejsou opravdová a že se vyjadřovala „až moc normálně“ na někoho, kdo právě přežil bombardování.
Tania byla z celé události šokovaná a traumatizovaná, snažila se ale jednat a hovořit racionálně, řekla pro server BBC. „Byla jsem klidná a nebyla jsem vyděšená, jen šokovaná. Po několika hodinách mě přepadla hysterie, následující dva dny jsem nemohla jíst a spát, jen jsem plakala. Byla to noční můra,“ popsala.
Někteří Rusové argumentovali tím, že školy byly v tu dobu mimo provoz a v budově tak nemohly být žádné děti, škola číslo 21 se ale stala místním centrem humanitární pomoci, civilisté se mohli chodit schovávat do sklepních prostor a často s sebou brali i své ratolesti. Přesné počty zraněných známy nejsou, úřady ten den vydaly jen předběžné odhady.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
