Nechutná taktika Rusů: Útočili už na 70 nemocnic a ordinací. Pacienti se prodírali troskami
Světová zdravotnická organizace (WHO) dosud potvrdila více než 70 útoků na budovy a zařízení ukrajinského zdravotnického sektoru. Bombardování nemocnic v souvislosti s mezinárodním válečným konfliktem striktně zakazují Ženevské úmluvy, podle odborníků ale Rusko zneužívá právních mezer. Přesné okolnosti útoků navíc v tuto chvíli nelze přesně stanovit. Nemocní pacienti se spolu s lékaři ukrývají ve sklepích, v důsledku bombardování nemocnic zemřelo už minimálně 71 civilistů.
Zaměřování nemocnic a ordinací je podle WHO součástí strategie moderních válek. Jedním z terčů se na začátku března stala například centrální nemocnice na jihu ukrajinského Charkova, kterou zasáhly ruské rakety. Okupanti zničili mimo jiné i nově vybudované křídlo instituce. „Při prvním náletu vyletěla okna nemocnice,“ popisoval náměstek starosty Volodymyr Macokin pro server BBC. Druhý útok zlikvidoval operační místnosti.
Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online zpravodajství týkajícímu se války na Ukrajině. Prozatím se s vámi loučíme a čerstvou nálož zpráv vám přineseme zase v sobotu ráno.
Ukrajinské drony dosáhly Volgogradu a zničily dva letouny Su-34. SBU a ukrajinské jednotky speciálních operací zaměřily útok na letiště Marinovka ve Volgogradské oblasti. V důsledku toho byly zničeny dvě ruské stíhačky Su-34 a další dvě byly poškozeny. Jedná se o tytéž multifunkční bombardéry, které se aktivně používají k shazování řízených leteckých pum (KAB) na ukrajinská města. Podle SBU byl úder proveden pomocí dronů dlouhého doletu.
Propalestinští aktivisté ničí ukrajinskou vojenskou pomoc v hodnotě 1,1 milionu dolarů a údajně si ji pletou s izraelskou, informují média. Aktivisté si údajně mysleli, že vybavení bude dodáno Izraeli.
Personál zde ten den pečoval o děti, těhotné ženy a tři novorozeňata, lůžka okupovalo i několik vojáků a civilistů zraněných v boji. Podle ukrajinských úřadů se ale všichni přítomní včas přesunuli do podzemí, kde útoky přečkali bez dalšího zranění. „Vláda investovala miliony, aby vybudovala dobrá zařízení s moderním vybavením,“ řekl k věci Macokin. „Pacienti se při útěku museli sami prodírat troskami.“
Od propuknutí invaze zaútočila Ruská federace na 72 ordinací a nemocnic, potvrdila WHO, reálné číslo ale může být ještě vyšší. Během incidentů zahynulo minimálně 71 civilistů, 37 dalších vyvázlo s těžkými zraněními. Podle organizace navíc kromě bombardování nemocnic, lékáren a sanitek došlo k několika únosům lékařského personálu a pacientů.
„Obáváme se, že jejich počet denně roste,“ uvedl představitel ukrajinské větve WHO Jarno Habicht. „Zdravotnická zařízení by měla být bezpečným místem pro lékaře a sestry, ale i pacienty, kteří se na ně obrací. Tohle by se nemělo dít.“
Právnické kličky a „ospravedlněné“ útoky na nemocnice
Útoky na lékařský sektor vylučují Ženevské úmluvy, které v roce 1954 ratifikoval mimo jiné i samotný Sovětský svaz, Rusku ovšem nyní nedělá problém stanovené dohody porušovat. Podle článku 18 se civilní nemocnice „nesmí za žádných okolností stát terčem útoku, musí být neustále respektovány a ochraňovány“, případné porušení konvence pak vyšetřuje Mezinárodní trestní tribunál v Haagu. Podobně jako každý jiný zákon má ale i úmluva své mezery, kterých podle Mezinárodní komise Červeného kříže může Rusko do velké míry zneužívat.
Zdravotnická zařízení přicházejí o právnickou ochranu v momentě, kdy se vyskytují poblíž legitimního vojenského cíle, nebo aktivně poškozují nepřítele. Mezi výjimky se podle komise řadí i využívání nemocnic jakožto úkrytu pro nezraněné vojáky nebo jako základen pro lékařské jednotky v pozici, ve které přímo překáží nepřátelskému útoku.
„Pokud jsou před nemocnicí vojáci, nebo je budova jednoduše postavená vedle vlakového nádraží, může být cílem útoku. Nebo může jít i o zraněného vojáka, který skrz telefon informuje ostatní vojáky o pozici nepřítele,“ vysvětlil londýnský profesor mezinárodního práva Neve Gordon. „Všechny tyhle mezery umožňují útok prohlašovat za legitimní.“
