Takhle se žije v okupovaných městech: Klobásy z Krymu zdražily desetinásobně, pleny chybí
Jaký je každodenní život v okupovaných východních oblastech Ukrajiny? Ceny jsou více než desetinásobné a k dostání je hlavně ruské či krymské zboží. Regionální jídlo, léky či benzín vojáci často zabaví a přeprodávají. Někdy dojde i na bizarní situace. „Přede mnou vyšel voják se samopalem a koupil si od babičky tulipány,“ řekla Maria. K jiné ženě, pedikérce, si zase Rusové se zbraněmi přišli nechat ostříhat nehty.
Podle obyvatel okupovaných oblastí vstupovali Rusové do jejich obcí často děsivými způsoby. V Chersonu například vystříleli místní obranu a zabili i syna místní ředitelky, který si jen šel pro jídlo. Ženy prosily muže, aby nechodili ven, sami se schovávali ve sklepích a děti ukrývaly do tašek.
„Rusové teď klidně chodí po našem městě, do našich obchodů a lékáren, a platí hřivnami. Přede mnou vyšel z drogerie voják se samopalem a koupil si od babičky tulipány... Jsme v šoku, žijí zde svůj život,“ vypověděla Maria z Chersonu.
Když vidí někoho vycházet z kanceláře, řeknou: „Pracujte dál, nestřílíme.“ Po událostech v Buči se navíc vojáci začali lidí v Chersonu hromadně ptát, jestli se mají také „léčit“ (pravděpodobně z nacismu) nebo ne. Lidé odtud začali hromadně odjíždět.
V Kyjevské, Černihovské a Sumské oblasti se Rusové usídlili v cizích ložnicích a administrativních budovách. Dál na východě ale obývají prázdné ubytovny vzdělávacích institucí a rekreační střediska. V ulicích mají kontrolní stanoviště, kde pečlivě kontrolují doklady a někdy i tetování civilistů. Během noci absolvují okružní jízdu.
Krymské a ruské zboží za násobky předválečné ceny
Podle Marie jsou chersonské supermarkety už dlouho prázdné, nic se sem nedodává. Agrární kraj ale dokáže poskytovat maso a zeleninu. Spolu s ruskou invazí se do zabraných oblastí začalo dovážet ruské a krymské zboží, ceny hodně stouply. Lidé bez práce mají problém za jídlo platit.
„V blízkosti naší budovy byl otevřen velkoobchod, je tam zboží z Krymu. Důkladně ho střeží 8-10 mužů se samopaly,“ uvedla Svitlana z Melitopolu pro Ukrajinskou Pravdu. Podobnou zkušenost má i Cherson.
„Byly přivezeny klobásy z Krymu. Odmítáme je, protože nemají etikety, jsou úplně bez ničeho. Párky u nás stojí 480 hřiven, ty před válkou byly asi za 40. Klobásy jsou od 400,“ řekla Maria. Nově v Chersonu vidí také hodně prodejen například s ruskými cigaretami. Někteří Ukrajinci si ale pošetřili své cigarety a nyní je za 200 hřiven prodávají, stejně jako tabákové náplně IQOS za 150 hřiven.
„Část ruských humanitárních potravin se rozdává, část se prodává, a to za takové ceny... Balení párků o hmotnosti 400 gramů stojí 200 hřiven. Sýr za 680 hřiven za kilo, balíček těstovin za 70, vejce nejprve za 100 hřiven, pak jsme je našli za 40. Koupil jsem si pytlík sladkých arašídů za 90 hřiven,“ uvedl Vyktor z Nové Kachovky.
Do Chersonu začali Rusové postupně propouštět regionální obchodníky s masem, mlékem a zeleninou z oblasti. Často od nich ale vzali zboží, aby ho pak sami mohli prodat. Podobně to dělají i s léky od některých dobrovolníků a s benzínem. Ukradnou ho a pak prodají jinde. Cokoliv, co potřebují, si také odnáší z domů na okrajích měst.
Chybí plenky i vložky, zatímco Rusové si vynucují pedikúru
V Chersonu bydlí také Dáša, která se snaží pomáhat jako dobrovolnice. Stojí ve frontách, kupuje jídlo a rozdává ho babičkám nebo rodinám. To se ale vojákům nelíbí, chtějí, aby lidé přijímali pomoc od Rusů.
Anna, rovněž obyvatelka Chersonu, popsala, jak se 27. února objevil na dveřích lékárny seznam věcí, které nebyly k dostání. Na nákup antibiotik se čekalo i celý den. Teď už některé z lékáren fungují, ale prodávají hlavně to, co zbylo. Především to jsou různé masti nebo krémy.
Prakticky nesehnatelné anebo za vysokou cenu jsou v Berďansku i Mychajlivce vložky, pampersky nebo dětský pudr. „Moje matka nedávno koupila léky a vložky, vše vyrobené v Rusku. Na ulicích se stojí dlouhé fronty, abyste dostali alespoň tisíc hřiven měsíčně. Privatbanka je na pokraji svých sil. Je to škoda, ale někteří vesničané žádají o půjčku v řádu stovek dolarů,“ řekla Vika ze záporožské Mychajlivky.
Bizarní zkušenost má s ruskými vojáky Vyktor z Nové Kachovky. Jeho známá pracuje jako pedikérka a jednou za ní přišli dva vojáci, jeden měl samopal. „Nemám peníze, ale ostříhejte mě,“ zavelel a žena mu musela ostříhat nehty. Vyktor byl u toho, voják alespoň vybil zbraň a naznačil, že nebude střílet. Klidnější chování obou těchto Rusů přisuzoval přítomnosti ruské policie Rosgvardie, která přišla do města po armádě.
Rusové nutí kolaborovat babičky, kterým došlo jídlo
Od začátku okupace nevysílala v Chersonu a Záporoží žádná ukrajinská televize. Naopak ruské vysílání místní obyvatelé podle vlastních výpovědí ignorují a raději si na internetu hledají prohlášení prezidenta Ukrajiny a generálního štábu.
Někdy mají pocit, že na ně zbytek Ukrajiny zapomněl, pak se ale rychle vzpamatují a dál čekají na osvobození. Opustit město znamená podle Marie z Chersonu vzdát se. Po zkušenostech s rozehnáním a represemi už se uchylují k méně viditelným formám protestů, například vylepují ukrajinské plakáty. Také se snaží předat Ukrajincům polohu ruské techniky, to je ale čím dál obtížnější.
Lidé z východních oblastí se doslechli o plánovaném „referendu“ o vytvoření „Doněcké lidové republiky“, přípravy ale zatím nezaznamenali. Kolují řeči, že v den referenda okupanti přeruší dopravu i telefonní spojení. Podle Dáši z Chersonu se Rusové snaží přimět lidi ke kolaboraci. Často jde o babičky, kterým došlo jídlo i peníze.
Obyvatelé slyší, jak po okolí Chersonu, Mykolajivu a dalších dopadají granáty. Obzvlášť špatně je na tom podle místních ostřelovaná Černobajivka, chersonským se při tamních bojích třesou dveře i okna. Vidí to ale pozitivně – vykládají si to tak, že se blíží ukrajinská armáda a vítězství. V opačném případě se bojí, že by Rusové donutili místní muže bojovat za Rusku.
Také v Kyjevské oblasti měli místní zkušenost s okupanty, naštěstí už odjeli. Někde mleli pšenici na mlýnku, aby si udělali chléb a nemuseli o něj prosit Rusy. Jinde muž jménem Anton nosil klobouk a hned ho nařkli, že je „nácek“. Sice ho nechali žít, ne každý měl ale takové štěstí.
V Berestjance řekli jednomu muži, ať svou ženu odveze nebo schová, jinak ji další znásilní. Jinde tvrdil ruský voják místním, ať se nebojí, vždyť tuhle válku „začala Amerika“. Také v sumském Trosťanci v továrně zanechali Rusové v továrně nápis: „Promiň, trochu jsme to tu zaneřádili, ale s úklidem ti pomůžou Američané.“
Řidič tramvaje Daniel Bejvl, který podle státní zástupkyně napadl a hanobil Ukrajince, popřel u soudu vinu. Připustil pouze, že ve vypjaté situaci řekl cestujícím s malým dítětem, že nemají právo být v Česku. Své vystupování označil za osobní zkrat, kterého lituje. Za výtržnictví a za hanobení národa hrozí třicetiletému muži až dvouleté vězení.
Konflikt se stal večer 27. února v tramvaji číslo 7 na zastávce Vršovické nádraží v Praze 10. Řidič tramvaj zastavil, protože ve voze dělalo hluk dítě, které poskakovalo po sedadle v botách. Došel k třiašedesátiletému muži, který dítě doprovázel, a důrazně ho slovně napomínal. Když zjistil, že cestující jsou z Ukrajiny, tak jim podle státní zástupkyně Markéty Mizerové nadával do „ukrajinských sviní“ a řekl jim mimo jiné, ať „vypadnou ven“. Muže údajně udeřil pěstí do krku a když muž, jeho manželka a malý vnuk vystoupili, pohrozil jim údajně ještě tyčí na výhybky.
Ukrajinská železniční společnost informovala o desítkách zpožděných vlaků po ruských nočních útocích na elektrické rozvodny. Zpoždění se týkají tratí ve směrech na města Dnipro a Oděsa. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksije Kuleby se ruská invazní armáda v nočních úderech zaměřila na železniční infrastrukturu. Úřady informují také o částečně přerušených dodávkách elektřiny v centrální Kirovohradské oblasti.
„Kirovohradská oblast byla v noci vystavena masivnímu útoku dronů. Nepřítel zasáhl infrastrukturní objekty,“ napsal na platformě Telegram šéf regionální správy Andrij Rajkovyč. „V současné době je regionální centrum a 44 obcí částečně odpojeno od dodávky elektřiny,“ napsal a dodal, že železniční společnost Ukrzaliznycja pozastavila v regionu dopravu ve dvou směrech. „Hlavní je, že lidé žijí,“ podotkl Rajkovyč.
Evropská komise navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie, uvedla na X šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Oznámila to po včerejším telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne Komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala von der Leyenová, která telefonát s Trumpem označila za dobrý.
