V Chersonu chystají Rusové referendum o odštěpení už na květen: Scénář jako Doněck a Luhansk?
Ruští okupanti plánují uspořádat v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny referendum o odštěpení oblasti od 1. do 10. května. Na facebooku o tom informovala ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová. Hlavní město oblasti, Cherson, je jediným větším ukrajinským městem, které ruská armáda ovládla od 24. února, kdy invaze na Ukrajinu začala.
Denisovová podle agentury Ukrinform napsala, že podle svědků se v tiskárně města Nova Kachovka tisknou hlasovací lístky pro „pseudoreferendum“. Protokoly o výsledcích hlasování zřejmě budou připraveny předem a přivezeny do regionálního centra.
Po dobu konání referenda od 1. do 10. května má být Cherson uzavřen pro vjezd a výjezd a přerušena veškerá komunikace.
Podle Denisovové plánuje Rusko použít stejné schéma pseudoreferend, jako v roce 2014 v Luhansku a Doněcku, kde se místo zjištění vůle lidu vytvořil jen obraz pro ruskou televizi. Poznamenala ale, že uspořádání referenda bude pro Rusko obtížné, protože obyvatelé Chersonské oblasti nepřestali v organizování okupačních protestů s hesly Cherson - to je Ukrajina!, přestože ruští okupanti se snaží tato shromáždění rozehnat.
Podle agentury Ukrinform Rusové v Chersonské oblasti blokují koridory pro dodávky potravin a léků a evakuaci a unášejí aktivisty a regionální politiky a poslance. Na dočasně obsazeném území regionu docházejí zásoby a obchod se zastavil. V Chersonu ruské jednotky obsadily humanitární centrum zřízené pro pomoc obyvatelům.
O plánu na uspořádání referenda v Chersonské oblasti již informoval před měsícem člen Chersonské oblastní rady Serhij Chlan. Podle něj je cílem referenda vyhlásit novou odštěpeneckou republiku CHNR, což je obdobná zkratka, jakou se označují dvě proruské separatistické samozvané republiky na východě země - Doněcká lidová republika (DNR) a Luhanská lidová republika (LNR), které se nacházejí na části území Doněcké a Luhanské oblasti.
Spojené státy jsou nadále odhodlány prohlubovat vojenskou spolupráci s Finskem, uvedl dnes finský ministr obrany Antti Häkkänen. Agentura Reuters upozorňuje, že toto prohlášení přichází navzdory plánům USA omezit své operace na východním křídle NATO v Evropě.
„Jsme velmi potěšeni, že USA jsou připraveny prohloubit s námi spolupráci,“ řekl dnes Häkkänen agentuře Reuters na palubě raketového torpédoborce USS Bainbridge amerického námořnictva, který zakotvil v Helsinkách před společným cvičením NATO v Baltském moři příští týden.
„(Putin) zabíjí mnoho lidí a přichází o víc lidí než jich zabije, ruští vojáci jsou prostě zabíjeni ve vyšší míře než ukrajinští vojáci,“ řekl Trump o ruských ztrátách na frontě. Ve válce na Ukrajině jsou „zabíjeni v míře, jakou jsme neviděli od druhé světové války“, uvedl šéf Bílého domu k největšímu konfliktu v Evropě od roku 1945. Vysvětlil, že kvůli vysokým ztrátám je jeho povinností konflikt vyřešit.
Později Trump uvedl, že to je konflikt, který na Spojené státy nemá vliv. „My jsme připraveni se v této věci ujmout vedoucí role,“ řekl Starmer v souvislosti s iniciativou evropských spojenců Kyjeva označovanou jako koalice ochotných.
Na frontě proti Ukrajině je nasazeno více než 700.000 ruských vojáků, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin při schůzce s předsedy poslaneckých klubů. Putin zmínil počet vojáků ve válce proti sousední zemi v odpovědi na návrh zavést v mocenských orgánech kvóty pro válečné veterány.
„Chápejte, na frontě je více než 700.000 lidí. Mezi nimi je třeba vybírat ty, kteří chtějí a jsou ochotni pracovat v orgánech státní moci,“ prohlásil podle agentury TASS. Putin upozornil, že ne každý voják touží po kariéře státního úředníka. Putin podle agentury Interfax podpořil návrh odměňovat účastníky bojů proti Ukrajině bezplatným přidělováním pozemků na okupovaných ukrajinských územích, která Rusko anektovalo.
