„Navštívili jsme každý masový hrob.“ Přeživší z Bosny sdílí s Ukrajinci zkušenosti s genocidou

Válka v Bosně vypukla v roce 1992, když vedoucí muslimští a chorvatští představitelé vyhlásili nezávislost na rozpadající se Jugoslávii bez ohledu na nesouhlas Srbů. Konflikt, který ukončily až v roce 1995 takzvané daytonské mírové dohody, si vyžádal životy přibližně 100 000 lidí. Válku provázelo vzájemné vyhánění a vraždění civilistů znepřátelenými stranami, přičemž nejvíce zločinů se připisuje bosenskosrbským silám.

Přeživší věnovali následné roky tomu, že znovu vyprávěli a znovu prožívali svá traumata v naději, že jejich příběhy postaví osoby zodpovědné za válečné zločiny před spravedlnost. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) nakonec odsoudil 83 vysoce postavených politických a vojenských činitelů. Viníci, souzeni i ve vlastních zemích, byli společně potrestáni více než 700 lety vězení.

„Je to genocida, systematicky nás vyhlazují!“ Ukrajinský parlament odsoudil ruská zvěrstva

Po identifikaci těl a postavení viníků před soud volala mimo jiné organizace Srebrenické matky. „Popírání masakrů, které nyní Rusko očividně páchá na Ukrajině, se mi zdá stejné jako popírání genocidy ve Srebrenici,“ řekla Munira Subašičová, jedna ze zakladatelek organizace. „Ale pokud budou přeživší vytrvalí, pravda zvítězí,“ dodává.

„Pro mě je to osobní. Pořád pátrám po ostatcích svého bratra. Nemůžu se přes to přenést. Nemůžu se soustředit na něco jiného a nechat to být,“ říká Edin Ramulić z města Prijedor v severozápadní Bosně. V dubnu 1992, kdy ho společně s jeho mužskými příbuznými deportovali, mu bylo 22 let. Ve městě bylo zabito přes 3000 lidí. Někteří byli popraveni v ulicích nebo přímo ve svých domech, další v zajateckých táborech. Vězni tam museli snášet bití, mučení, znásilňování. Ramuličův bratr, strýc a čtyři bratranci nepřežili.

Dlouhé dny v soudních síních

Objevení zajateckých táborů v Prijedoru v srpnu 1992, podobně jako nedávné zveřejnění důkazů o zabíjení a mučení civilistů ruskými vojáky v ukrajinské Buči, rozlítilo celý svět. Světoví vůdci tehdy vyzvali, aby byli viníci postaveni před spravedlnost.

Přeživší jako Ramulić pak po válce museli změnit celý svůj život, založit podpůrné skupiny pro možné svědky, sbírat informace o pohřešovaných a připomínat oběti masakrů.

Celý svět už zná jejich tváře i jména: Toto jsou prý řezníci z Buče. Mučili, znásilňovali a zabíjeli

„Strávil jsem měsíce svého života v různých soudních síních (jako svědek) a poslouchal jsem obhajobu, jak se snaží zvrátit důkazy,“ řekl Ramulić. „Někdy se stane, že jsou na svobodu kvůli nedostatku důkazů propuštěni lidé, o kterých víte, že jsou viní. Ale stojí to za to,“ dodává.

„Znali jsme jména zabijáků, shromáždili jsme je a sdíleli s prokuraturou. Navštívili jsme každý masový hrob. Všem jsme dýchali na krk a požadovali spravedlnost. Ukrajinské matky budou muset udělat to samé,“ dodává Subašičová.

„Přeživší možných válečných zločinů na Ukrajině musejí pochopit, že jejich cesta ke spravedlnosti bude dlouhá a nejistá, bude od nich vyžadovat mnoho obětí,“ vzkázala ombudsmanka pro lidská práva v Bosně Jasminka Džumhurová. Rada OSN pro lidská práva ji v březnu jmenovala členkou komise, která vyšetří porušování lidských práv ze strany ruských sil při invazi na Ukrajinu.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

20:49

Dnes

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) potvrdil, že loni převažovaly mezi skutky s nenávistným podtextem útoky na Ukrajince. Policie tyto trestné činy důkladně prošetřuje a informuje o nich veřejnost, sdělil Rakušan ČTK v reakci na pravidelnou zprávu mezinárodní organizace Amnesty International (AI). Ta konstatovala, že uprchlíci čelili v ČR projevům nenávisti. Loni bylo zaregistrováno 311 skutků páchaných s nenávistným podtextem, oproti předcházejícímu roku to je podle Rakušana o desetinu víc.

„V létě minulého roku došlo k několika konfliktům mezi ukrajinskou a romskou komunitou, které se podařilo vyřešit i díky práci policie a systému akutní komunikace ministerstva vnitra. Situaci účinně řešíme, mluvíme s lidmi přímo z obou komunit, pracujeme na konkrétních řešeních společně se zmocněnkyní pro lidská práva a zmocněnkyní pro záležitosti romské komunity. Osobně jsem se sešel se zástupci Romů, vysvětlili jsme si, že právo a zákony u nás platí pro všechny stejně a že policie řeší trestnou činnost bez ohledu na to, kdo ji páchá,“ uvedl Rakušan. Dodal, že Česká republika má nyní na svém území v porovnání s dalšími unijními zeměmi nejvyšší počet ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel. Celkovou bezpečnostní situaci to negativně neovlivňuje a kriminalita páchaná Ukrajinci je v podílu nižší, než u většinové populace, konstatoval.

20:07

Dnes

Ukrajina minulý týden k útoku na vojenské letiště na Krymu poprvé použila taktické balistické střely s dlouhým doletem ATACMS, tajně dodané z USA.

18:53

Dnes

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přivítal další vojenskou a ekonomickou pomoc pro Ukrajinu od USA, kterou podpisem příslušného zákona stvrdil Biden. 

„V těchto dnech pracujeme s našimi americkými přáteli na všech úrovních na rychlém naplnění tohoto balíčku ze Spojených států zbraněmi, které naši vojáci potřebují. Od raket ATACMS  a dělostřelectva přes protitankové zbraně a rakety pro HIMARS až po nezbytnou protivzdušnou obranu a vybavení,“ uvedl na telegramu Zelenskyj.

Zobrazit celý online