Okupanti znásilnili v Buči chlapce (11)! Jeho mámu nutili přihlížet
Zvěrstva ruských vojáků na jimi okupované Ukrajině neberou konce. O dalším příšerném případu informovala tamní ombudsmanka Ljudmila Denisovová. V již tak válkou kriticky poznamenané Buči měli ruští agresoři znásilnit teprve jedenáctiletého chlapce. Jeho matku svázali a nutili ji odpornému činu přihlížet.
Jakoby Rusům tento odporný čin nestačil. Když nadosmrti traumatizovali nevinného chlapce a s ním i jeho maminku, pokračovali ve svém běsnění. Jak uvedla podle deníku The Sun Denisovová, znásilnění chlapce před očima matky nebylo jediným zvěrstvem, kterého se okupanti v Buči dopustili.
Pět zvrhlých vojáků mělo sexuálně zneužít čtrnáctiletou dívku. Ta po otřesném činu otěhotněla. Nejenže se myšlenek na znásilnění do smrti nezbaví, ale ještě v sobě musí nyní nosit dítě ruského grázla.
Ukrajinská ombudsmanka již dříve s odkazem na ruské zdroje informovala, že okupanti mají na svém území provozovat speciální tábory, do kterých měli odvléct nešťastné obyvatele obléhaného Mariupolu. Mezi unesenými lidmi má být až 120 000 nevinných dětí.
O zvěrstvech se nechal slyšet i úředník Oleksandr Vilkul. Promluvil o znásilnění šestnáctileté dívky a starší osmasedmdesátileté ženy. „Z těch zpráv doslova tuhne krev v žilách,“ popsal své pocity zprávami zjevně otřesený šéf vojenské správy města Kryvyj Rih.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
