Vláda schválila priority plánu na začlenění uprchlíků. Bude třeba 54 miliard, míní Rakušan
Vláda dnes schválila strategické priority pro řešení uprchlické vlny a zřídila funkci koordinátora. Dočasně jím bude vicepremiér Vít Rakušan (STAN), uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Migrace z Ukrajiny zpomaluje nebo se zastavila, řekl Rakušan. Zvládnutí uprchlické vlny z Ukrajiny vláda odhladla na 54 miliard korun, potvrdil.
Co schválila vláda
- Strategické priority pro začleňování uprchlíků - materiál, který vláda bude upravovat dále na základě dalších podnětů od opozice či neziskovek a dalších subjektů. Až poté vznikne ucelená strategie.
- Zřízení funkce národního koordinátora, tím bude prozatím vicepremiér Vít Rakušan (STAN).
- Návrh novely zákona o dočasném snížení spotřební daně na naftu a benzin o 1,5 Kč na litr
- Obrana vyčlení deset armádních odborníků v oblasti IT, pomohou s aplikací pro sdílení údajů potřebných pro humanitární pomoc Ukrajincům.
Zvládnutí uprchlické vlny z Ukrajiny vláda odhadla na 54 miliard korun, potvrdil dnes Rakušan sumu, jak o ní v úterý hovořili zástupci zaměstnavatelů a odborů.
Strategie popisuje tři fáze uprchlické vlny, ze kterých už Česko má podle Rakušana za sebou „boj o bezpečí“, kdy byli uprchlíci odbaveni a rychle ubytováni. Nyní bude třeba uprchlíky rychle stabilizovat, k čemuž mají pomoct zejména jazykové kurzy. „Budeme doufat, že nedojde k eskalaci, zatím tomu vývoj nenapovídá,“ uvedl Rakušan k počtu uprchlíků.
Rakušan novým národním koordinátorem
Uprchlickou strategii by měl mít nově v rukou koordinátor na Úřadu vlády. „Jenom několik týdnů zažíváme nebývalou migrační vlnu, v ČR máme bezmála 300 tisíc uprchlíků, v této chvíli se nám povedlo vydat 285 tisíc víz o dočasné ochraně, celá EU jich vydala jen něco málo přes 900 tisíc,“ upozornil Rakušan s tím, že ČR nyní tvoří bezmála třetinu všech vydaných evropských víz o dočasné ochraně.
„Nemáme lidi na ulicích, nemáme lidi, kteří spí v parku na lavičkách. Máme lidi, kteří v drtivé většině mají svoji postel. V drtivé většině jsou to mámy s dětmi, které přišly do ČR a našly tady zázemí,“ poznamenal Rakušan. „Nemáme tady uprchlické tábory, nemáme tady žádné modulární buňky, které by byly smontovány někde na krajích měst, nevytváříme ghetta pro uprchlíky,“ pokračoval.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková a ministři dnes provedli 60 zahraničních diplomatů po vládní budově v Kyjevě, kterou Rusko poničilo při nedělním vzdušném útoku, informovala agentura AP. Velvyslankyně EU na Ukrajině Katarína Mathernová uvedla, že budovu přímo zasáhla střela Iskander, jejíž trosky při prohlídce viděli.
Při ruském útoku v noci na neděli, který média označila za největší od začátku ruské invaze z února 2022, vypustila Moskva na Ukrajinu dohromady 810 útočných dronů a jejich atrap určených ke zmatení ukrajinské protivzdušné obrany a také 13 střel. Při útoku zahynuli čtyři lidé včetně tříměsíčního dítěte a desítky dalších utrpěly zranění. Poprvé přitom ruské síly zasáhly vládní budovu v centru Kyjeva.
Estonské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského charge d'affaires kvůli incidentu, při kterém ruský vrtulník Mi-8 narušil vzdušný prostor pobaltské republiky. Dnes o tom informovala estonská veřejnoprávní stanice ERR. Vztahy mezi Ruskem a Estonskem, které je členem Evropské unie i Severoatlantické aliance, se prudce zhoršily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.
Ruská helikoptéra v neděli 7. září bez povolení a s vypnutým odpovídačem vstoupila do estonského vzdušného prostoru u ostrova Vaindloo ve Finském zálivu, kde zůstala asi čtyři minuty. Stroj s estonskými úřady nesdílel žádný letový plán a ani s nimi nenavázal radiové spojení.
Česká republika označila běloruského diplomata pracujícího pro tajnou službu za personu non grata, tedy nežádoucí osobu. Na síti X to dnes oznámilo ministerstvo zahraničí, podle kterého se Bezpečnostní informační službě (BIS) a dalším evropským zpravodajským službám podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Diplomat má 72 hodin na opuštění Česka.
„Tento případ ukazuje, že nesmíme nechat Schengen zneužívat k nepřátelským aktivitám. Agenti krytí diplomatickými výsadami nesmí mít volný prostor k působení v celé Evropě. Budu dál prosazovat na evropské úrovni příslušná omezení, v prvé řadě vůči ruským diplomatům,“ řekl ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu).
Nekrachují přitom ani nejrůznější systémy péče i o české občany v ČR, upozornil Rakušan. Prvotní krizovou fázi Česko zvládá dobře, je vzorem i pro ostatní státy, míní vicepremiér.
„My jsme tento dokument jako priority schválili dnes jako vláda, dnes to dáváme do systému, dnes to posíláme zaměstnaneckým svazům, zaměstnavatelům, odborářům, Asociaci krajů, Svazu měst a obcí ČR, všem relevantním partnerům včetně zástupců neziskového sektoru. Ten dokument je otevřený, bude se vyvíjet a jeho dalším zásadním limitem je samozřejmě to, jak se bude vyvíjet situace na Ukrajině, jak Putin zareaguje, co se teď bude v těch dalších týdnech dít, jestli uprchlická vlna bude, a nebo nebude pokračovat,“ podotkl Rakušan.
Migrace z Ukrajiny zpomaluje?
Žádny typový plán na takovou uprchlickou vlnu do ČR nebyl připraven, uvedl Rakušan. Hledání politické shody nad základním směřováním v dalších měsících nebude jednoduché, cílem je však poskytnutí efektivní pomoci i minimalizace „negatvních dopadů na občany ČR při zachování sociálního smíru“. „Důležité je, že kriminalita v důsledku uprchlické krize z Ukrajiny nestoupá,“ uvedl.
Data od mobilních operátorů a počty lidí mířících z Ukrajiny a zpět po železnici podle něj nasvědčují tomu, že příliv nových uprchlíků zpomalil nebo se už zastavil. Také ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis podle Rakušana informoval, že Kyjev se pomalu zaplňuje lidmi, kteří se do ukrajinské metropole vracejí.
Nejhorší scénář by podle vicepremiéra nastal, kdyby Ukrajinu opustily další miliony lidí. Řešení migrační vlny takového rozměru by už bylo v rámci celoevropského řízení, uvedl.
54 miliard korun
Zvládnutí uprchlické vlny z Ukrajiny vláda odhladla na 54 miliard korun, potvrdil Rakušan. Počítá, že část peněz získá od Evropské unie.
Náklady vynaložené na uprchlíky bude moct po Evropské komisi žádat zpětně k 24. únoru, tedy datu vpádu Ruska na Ukrajinu, sdělila dnes podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ministrům místopředsedkyně EK Věra Jourová.
