Další hrůzy války na Ukrajině: Děti spaly vedle rozkládajících se mrtvol!
Obyvatelé vesnice Jahidne nedaleko běloruských hranic si za poslední měsíc prošli peklem. V suterénu tamní školy se před ruskou armádou, která město okupovala, schovávalo na 130 lidí. Za dobu více než čtyř týdnů v krytu zemřelo kolem dvaceti lidí. Zbytek obyvatel, mezi nimiž byly i velmi malé děti, tak musel sdílet malý prostor společně s rozkládajícími se těly zesnulých.
S dalšími děsivými svědectvími přišla ve čtvrtek britská BBC. Od 5. března do 2. dubna okupovali ruští vojáci vesnici Jahidne nedaleko běloruských hranic. Ti na počátku svého běsnění násilně odvedli na 130 vyděšených obyvatel do suterénu tamní školy. Tam ve strachu žili téměř měsíc a hrůzy z krytu je budou provázet zřejmě celý život.
Nešlo se hýbat
„Když jsme sestupovali po krátkém schodišti, začali jsme cítit zápach nemocí a rozkladu. Místnost byla špinavá – na podlaze byly rozházené matrace, oblečení, boty a knihy, uprostřed byly čtyři malé postýlky a v jednom rohu skrýše nádobí,“ popsal pro BBC jeden z tamních přeživších Mykola Klymčuk (60). Muž se slzami v očích popisoval, že pro tolik lidí byl prostor skutečně malý. „Nešlo se hýbat, bál jsem se, že na někoho šlápnu. Mezi drženými v zajetí bylo asi 40 nebo 50 dětí, včetně nemluvňat. Nejmladšímu byly pouhé dva měsíce,“ vzpomínal Mykola.
A právě děti byly z nuceného pobytu v suterénu školy nejvíce ve stresu. Už sama o sobě nepředstavitelné situace začala ještě více eskalovat, když lidé v úkrytu začali umírat. V místnosti nebyla žádná ventilace a jediná dvě okna, která ve skrýši byla, zůstala zabedněná.
Někteří se zřejmě udusili k smrti
„Bylo to velmi děsivé. Znala jsem ty lidi, kteří zemřeli,“ řekla patnáctiletá Anastasija, která v suterénu byla se svým otcem a babičkou. „Za dobu, co jsem tam byl, zemřelo nějakých 12 lidí,“ upřesnil zdrcený Mykola. Většina ze zemřelých byli údajně starší lidé. „Není přesně jasné, kvůli čemu zemřeli, ale řekl bych, že se zkrátka udusili k smrti,“ vyprávěl přeživší. Jenže těla mrtvých nemohla být odstraňována hned, protože se venku neustále válčilo a vybuchovaly granáty. „Takže jsme tam žili mezi mrtvolami celé hodiny a dny, dokud jsme je nemohli vynést ven,“ řekl Mykola.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
