Další hrůzy války na Ukrajině: Děti spaly vedle rozkládajících se mrtvol!
Obyvatelé vesnice Jahidne nedaleko běloruských hranic si za poslední měsíc prošli peklem. V suterénu tamní školy se před ruskou armádou, která město okupovala, schovávalo na 130 lidí. Za dobu více než čtyř týdnů v krytu zemřelo kolem dvaceti lidí. Zbytek obyvatel, mezi nimiž byly i velmi malé děti, tak musel sdílet malý prostor společně s rozkládajícími se těly zesnulých.
S dalšími děsivými svědectvími přišla ve čtvrtek britská BBC. Od 5. března do 2. dubna okupovali ruští vojáci vesnici Jahidne nedaleko běloruských hranic. Ti na počátku svého běsnění násilně odvedli na 130 vyděšených obyvatel do suterénu tamní školy. Tam ve strachu žili téměř měsíc a hrůzy z krytu je budou provázet zřejmě celý život.
Nešlo se hýbat
„Když jsme sestupovali po krátkém schodišti, začali jsme cítit zápach nemocí a rozkladu. Místnost byla špinavá – na podlaze byly rozházené matrace, oblečení, boty a knihy, uprostřed byly čtyři malé postýlky a v jednom rohu skrýše nádobí,“ popsal pro BBC jeden z tamních přeživších Mykola Klymčuk (60). Muž se slzami v očích popisoval, že pro tolik lidí byl prostor skutečně malý. „Nešlo se hýbat, bál jsem se, že na někoho šlápnu. Mezi drženými v zajetí bylo asi 40 nebo 50 dětí, včetně nemluvňat. Nejmladšímu byly pouhé dva měsíce,“ vzpomínal Mykola.
A právě děti byly z nuceného pobytu v suterénu školy nejvíce ve stresu. Už sama o sobě nepředstavitelné situace začala ještě více eskalovat, když lidé v úkrytu začali umírat. V místnosti nebyla žádná ventilace a jediná dvě okna, která ve skrýši byla, zůstala zabedněná.
Někteří se zřejmě udusili k smrti
„Bylo to velmi děsivé. Znala jsem ty lidi, kteří zemřeli,“ řekla patnáctiletá Anastasija, která v suterénu byla se svým otcem a babičkou. „Za dobu, co jsem tam byl, zemřelo nějakých 12 lidí,“ upřesnil zdrcený Mykola. Většina ze zemřelých byli údajně starší lidé. „Není přesně jasné, kvůli čemu zemřeli, ale řekl bych, že se zkrátka udusili k smrti,“ vyprávěl přeživší. Jenže těla mrtvých nemohla být odstraňována hned, protože se venku neustále válčilo a vybuchovaly granáty. „Takže jsme tam žili mezi mrtvolami celé hodiny a dny, dokud jsme je nemohli vynést ven,“ řekl Mykola.