Další hrůzy války na Ukrajině: Děti spaly vedle rozkládajících se mrtvol!
Obyvatelé vesnice Jahidne nedaleko běloruských hranic si za poslední měsíc prošli peklem. V suterénu tamní školy se před ruskou armádou, která město okupovala, schovávalo na 130 lidí. Za dobu více než čtyř týdnů v krytu zemřelo kolem dvaceti lidí. Zbytek obyvatel, mezi nimiž byly i velmi malé děti, tak musel sdílet malý prostor společně s rozkládajícími se těly zesnulých.
S dalšími děsivými svědectvími přišla ve čtvrtek britská BBC. Od 5. března do 2. dubna okupovali ruští vojáci vesnici Jahidne nedaleko běloruských hranic. Ti na počátku svého běsnění násilně odvedli na 130 vyděšených obyvatel do suterénu tamní školy. Tam ve strachu žili téměř měsíc a hrůzy z krytu je budou provázet zřejmě celý život.
Nešlo se hýbat
„Když jsme sestupovali po krátkém schodišti, začali jsme cítit zápach nemocí a rozkladu. Místnost byla špinavá – na podlaze byly rozházené matrace, oblečení, boty a knihy, uprostřed byly čtyři malé postýlky a v jednom rohu skrýše nádobí,“ popsal pro BBC jeden z tamních přeživších Mykola Klymčuk (60). Muž se slzami v očích popisoval, že pro tolik lidí byl prostor skutečně malý. „Nešlo se hýbat, bál jsem se, že na někoho šlápnu. Mezi drženými v zajetí bylo asi 40 nebo 50 dětí, včetně nemluvňat. Nejmladšímu byly pouhé dva měsíce,“ vzpomínal Mykola.
A právě děti byly z nuceného pobytu v suterénu školy nejvíce ve stresu. Už sama o sobě nepředstavitelné situace začala ještě více eskalovat, když lidé v úkrytu začali umírat. V místnosti nebyla žádná ventilace a jediná dvě okna, která ve skrýši byla, zůstala zabedněná.
Někteří se zřejmě udusili k smrti
„Bylo to velmi děsivé. Znala jsem ty lidi, kteří zemřeli,“ řekla patnáctiletá Anastasija, která v suterénu byla se svým otcem a babičkou. „Za dobu, co jsem tam byl, zemřelo nějakých 12 lidí,“ upřesnil zdrcený Mykola. Většina ze zemřelých byli údajně starší lidé. „Není přesně jasné, kvůli čemu zemřeli, ale řekl bych, že se zkrátka udusili k smrti,“ vyprávěl přeživší. Jenže těla mrtvých nemohla být odstraňována hned, protože se venku neustále válčilo a vybuchovaly granáty. „Takže jsme tam žili mezi mrtvolami celé hodiny a dny, dokud jsme je nemohli vynést ven,“ řekl Mykola.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
