Hory mrtvol a pokálená policejní stanice: Ruští vojáci zanechali v Trosťanci spoušť
Rusové ustupují z kyjevské oblasti a zanechávají po sobě spoušť. V Trosťanci vyrabovali i second hand. Ve městě po nich zůstali mrtví civilisté i policejní stanice plná exkrementů. Podle místních obyvatel prý ruští vojáci vůbec netušili, proč vlastně ve městě jsou.
Poprvé po měsíci mohli lidé v ukrajinském lázeňském městě konečně vylézt ven ze sklepů. Rusové se zničehonic z Trosťance stáhli. Noční můra ale zdaleka neskončila. Okupanti po sobě ve městě zanechali totální spoušť. „Pojď nahoru,“ pozval Rastislav, jeden z místních obyvatel, německého novináře do vyrabované policejní stanice. „Trochu to smrdí,“ upozornil ho.
Rusové stanici využívali jako ubytování. A jako toaletu. Ruští vojáci chodili kálet do kanceláří a posluchárny v prvním patře. Exkrementy ležely zaschlé všude po podlaze nebo na židlích. To však nebylo vše. Okupanti se u bývalé prodejny neštítili pokálet ani mrtvolu někoho z místních.
„Ruský voják to není, všechny těla vzali s sebou,“ vysvětlil Rastislav. Rusové prý zastřelili každého, o kom se domnívali, že by mohl být nepřítel. V prvních dnech okupace před měsícem byl prý ve městě převážně klid.
Jak uvedl deník Spiegel, tři sta až šest set ruských vojáků obsadilo policejní ředitelství, vlakové nádraží a přistávací dráhu pro malá letadla. Poté si postavili své ubikace a zřídili barikády. Brzy jim však začaly docházet zásoby, které si s sebou přinesli a na jejich pozice začaly útočit ukrajinské bezpilotní letouny. Rusům přestalo být na místě pohodlně. „Vyrabovali i second hand,“ kroutil nechápavě hlavou jeden z občanů.
Další z místních uvedl, že okupanti ani netušili, proč ve městě vlastně jsou. „Nevěděli ani, jak probíhá invaze. Ptali se dokonce, jestli už dobyli Kyjev a jestli je Zelenskyj naživu,“ popsal komunikaci s ruskými vojsky.
Obyvatelé říkají, že nejméně třetinu okupantů zřejmě tvořili milicionáři z Jižní Osetie, malé oblasti v Gruzii, kterou Rusko de facto anektovalo v roce 2008. Řada ruských bojovníků také pocházela z Ruskem okupovaných „lidových republik“ na východě Ukrajiny.
Bezpečnostní architekt společnosti Check Point Jiří Kohout, který dříve několik let pracoval pro bankovní sektor v oblasti bezpečnosti, v této souvislosti uvedl, že válka na Ukrajině nezačala až ruskou invazí v únoru 2022, ale už dlouho předtím sérií cílených kybernetických útoků. „Tyto útoky mířily zejména na komunikační systémy, aby omezily možnost šíření informací o dění v zemi, a zároveň na energetickou infrastrukturu, jejíž ochromení mělo oslabit schopnost Ukrajiny bránit se a fungovat v krizovém režimu,“ sdělil ČTK.
Rusko v noci na dnešek podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, bombardování a výpadky proudu hlásí řada míst. Podle agentury AFP to uvedla ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková. S následky útoků se potýkají například Charkovská, Sumská nebo Oděská oblast.
„Nepřítel podnikl další masivní útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Z toho důvodu byly na množství míst nasazeny nouzové energetické zdroje,“ napsala ministryně na facebooku.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, uvedl dnes podle agentury AP premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Podle maďarské agentury MTI se výjimka vztahuje na plynovod TurkStream a ropovod Družba. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.
Zajištění takové výjimky bylo Orbánovou prioritou dnešní schůzky. Maďarský premiér mimo jiné argumentoval tím, že jeho země je vnitrozemský stát bez přístupu k moři, a proto musí odebírat ruský plyn a ropu.
