Elektrikář z Černobylu: Při okupaci Rusů jsme pracovali dnem i nocí a spali na židlích

Autor: amb - 
10. dubna 2022
05:00

Když ruští vojáci hned první den invaze obsadili jadernou elektrárnu Černobyl, uvěznili v ní více než 100 zaměstnanců. Jejich klasická 12-hodinová směna, na kterou nastoupili o den dřív, se proměnila na 25 dnů dlouhou a nepřetržitou službu. Jedním z nich byl i Alexej Šelestyj, který tam pracoval už 15 let a z elektrikáře se vypracoval na vedoucího směny elektrického oddělení. Co řekl o vyčerpávajícím měsíci v elektrárně? A jak podle něj došlo k ozáření ruských vojáků?

Pracovníci v Černobylu především kontrolují parametry radioaktivního odpadu, které musí zůstat v určitých mezích. Náplní Alexejovy práce je řešit napájení Černobylu a jeho externích zařízení. Bydlí ve Slavutyči a do práce dojíždí přes malý cíp Běloruska, který v této oblasti do Ukrajiny zasahuje. Mnoho jiných zaměstnanců ale pobývá v Černihivu, který je větší a mladí tam mají více možností.

Invaze na Ukrajinu Alexeje šokovala, nečekal to. „Možná se vedení stanice na něco takového připravovalo, ale mě osobně nikdo na nic neupozornil,“ napsal pro zpravodajský portál Meduza. Pracuje v místnosti bez oken, se silnými betonovými zdmi. V den invaze měl Alexej noční směnu od 21 hodin do 9 ráno, když mu volal kolega a informoval ho o „řevu a kanonádě za Pripjatí“.

Ukrajinská jaderná elektrárna v Černobylu. Ukrajinská jaderná elektrárna v Černobylu. | Reuters.com

V sedm hodin ráno pak Alexej telefonoval kolegům, kteří ho měli střídat. Ptal se, jestli dorazí do práce. Druhá směna však přijet nemohla, protože zrušili vlakové spojení. Všichni zaměstnanci tak i po noční směně zůstali v práci a Černobyl zavedl režim nouzové připravenosti, který jinak platí v případech jaderné katastrofy nebo radiační havárie.

Zbabělci? Národní garda měla jen helmy, neprůstřelné vesty a kulomety. Proti nim stál tank

„Krátce nato přišlo oficiálním komunikačním kanálem varování před náletem. Část personálu, který mohl být propuštěn, odešla do krytu. Zůstal jsem na svém pracovišti, neměl jsem právo ho opustit. Na oběd nebo na večeři můžu jít jen tehdy, když mě vystřídá vedoucí směny stanice. Zodpovídám za sledování parametrů černobylského napájení,“ vysvětlil Alexej. Zatímco ve Slavutyči byl stále klid, v Černihivu už se ozývaly první rány.

Zdevastované město Černihiv. Zdevastované město Černihiv. | ČTK / AP / Yuriy Vasilenko

U Černobylo došlo k bojům poblíž úložiště radioaktivního odpadu, přímo na území elektrárny ale bitvy nenastaly. Ukrajinští Národní gardisté posléze složili zbraně. Černobyl chránili před případnými teroristy, kteří by do elektrárny chtěli vniknout. Alexej navíc upozornil, že nešlo o pravé vojáky, spíš o ozbrojené strážce.

Válka Rusko vs. Ukrajina
Filtr:
Vše Důležité Foto Video Sociální sítě
Zobrazit nové zprávy
Datum:
26. 8. 2025 25. 8. 2025 24. 8. 2025 23. 8. 2025 22. 8. 2025 21. 8. 2025 20. 8. 2025 19. 8. 2025 18. 8. 2025 17. 8. 2025 16. 8. 2025 15. 8. 2025 14. 8. 2025 13. 8. 2025 12. 8. 2025 11. 8. 2025 10. 8. 2025 9. 8. 2025 8. 8. 2025 7. 8. 2025 6. 8. 2025 5. 8. 2025 4. 8. 2025 3. 8. 2025 2. 8. 2025 1. 8. 2025 31. 7. 2025 30. 7. 2025 29. 7. 2025 28. 7. 2025 27. 7. 2025 26. 7. 2025 25. 7. 2025 24. 7. 2025 23. 7. 2025 22. 7. 2025 21. 7. 2025 20. 7. 2025 19. 7. 2025 18. 7. 2025 17. 7. 2025 16. 7. 2025 15. 7. 2025 14. 7. 2025 13. 7. 2025 12. 7. 2025 11. 7. 2025 10. 7. 2025 9. 7. 2025 8. 7. 2025 7. 7. 2025 6. 7. 2025 5. 7. 2025 4. 7. 2025 3. 7. 2025 2. 7. 2025 1. 7. 2025 30. 6. 2025 29. 6. 2025 28. 6. 2025 27. 6. 2025 26. 6. 2025 25. 6. 2025 24. 6. 2025 23. 6. 2025 22. 6. 2025 21. 6. 2025 20. 6. 2025 19. 6. 2025 18. 6. 2025 17. 6. 2025 16. 6. 2025 15. 6. 2025 14. 6. 2025 13. 6. 2025 12. 6. 2025 11. 6. 2025 10. 6. 2025 9. 6. 2025 8. 6. 2025 7. 6. 2025 6. 6. 2025 5. 6. 2025 4. 6. 2025 3. 6. 2025 2. 6. 2025 1. 6. 2025 31. 5. 2025 30. 5. 2025 29. 5. 2025 28. 5. 2025 27. 5. 2025 26. 5. 2025 25. 5. 2025 24. 5. 2025 23. 5. 2025 22. 5. 2025 21. 5. 2025 20. 5. 2025 19. 5. 2025 18. 5. 2025 17. 5. 2025 16. 5. 2025 15. 5. 2025 14. 5. 2025 13. 5. 2025 12. 5. 2025 11. 5. 2025 10. 5. 2025 9. 5. 2025 8. 5. 2025 7. 5. 2025 6. 5. 2025 5. 5. 2025 4. 5. 2025 3. 5. 2025 2. 5. 2025 1. 5. 2025 30. 4. 2025 29. 4. 2025 28. 4. 2025 27. 4. 2025 26. 4. 2025 25. 4. 2025 24. 4. 2025 23. 4. 2025 22. 4. 2025 21. 4. 2025 20. 4. 2025 19. 4. 2025 18. 4. 2025 17. 4. 2025 16. 4. 2025 15. 4. 2025 14. 4. 2025 13. 4. 2025 12. 4. 2025 11. 4. 2025 10. 4. 2025 9. 4. 2025 8. 4. 2025 7. 4. 2025 6. 4. 2025 5. 4. 2025 4. 4. 2025 3. 4. 2025 2. 4. 2025 1. 4. 2025 31. 3. 2025 30. 3. 2025 29. 3. 2025 28. 3. 2025 27. 3. 2025 26. 3. 2025 25. 3. 2025 24. 3. 2025 23. 3. 2025 22. 3. 2025 21. 3. 2025 20. 3. 2025 19. 3. 2025 18. 3. 2025 17. 3. 2025 16. 3. 2025 15. 3. 2025 14. 3. 2025 13. 3. 2025 12. 3. 2025 11. 3. 2025 10. 3. 2025 9. 3. 2025 8. 3. 2025 7. 3. 2025 6. 3. 2025 5. 3. 2025 4. 3. 2025 3. 3. 2025 2. 3. 2025 1. 3. 2025 28. 2. 2025 27. 2. 2025 26. 2. 2025 25. 2. 2025 24. 2. 2025 23. 2. 2025 22. 2. 2025 21. 2. 2025 20. 2. 2025 19. 2. 2025 18. 2. 2025 17. 2. 2025 16. 2. 2025 15. 2. 2025 14. 2. 2025 13. 2. 2025 12. 2. 2025 11. 2. 2025 10. 2. 2025 9. 2. 2025 8. 2. 2025 7. 2. 2025 6. 2. 2025 5. 2. 2025 4. 2. 2025 3. 2. 2025 2. 2. 2025 1. 2. 2025 31. 1. 2025 30. 1. 2025 29. 1. 2025 28. 1. 2025 27. 1. 2025 26. 1. 2025 25. 1. 2025 24. 1. 2025 23. 1. 2025 22. 1. 2025 21. 1. 2025 20. 1. 2025 19. 1. 2025 18. 1. 2025 17. 1. 2025 16. 1. 2025 15. 1. 2025 14. 1. 2025 13. 1. 2025 12. 1. 2025 11. 1. 2025 10. 1. 2025 9. 1. 2025 8. 1. 2025 7. 1. 2025 6. 1. 2025 5. 1. 2025 4. 1. 2025 3. 1. 2025 2. 1. 2025 1. 1. 2025 31. 12. 2024 30. 12. 2024 29. 12. 2024 28. 12. 2024 27. 12. 2024 26. 12. 2024 25. 12. 2024 24. 12. 2024 23. 12. 2024 22. 12. 2024 21. 12. 2024 20. 12. 2024 19. 12. 2024 18. 12. 2024 17. 12. 2024 16. 12. 2024 15. 12. 2024 14. 12. 2024 13. 12. 2024 12. 12. 2024 11. 12. 2024 10. 12. 2024 9. 12. 2024 8. 12. 2024 7. 12. 2024 6. 12. 2024 5. 12. 2024 4. 12. 2024 3. 12. 2024 2. 12. 2024 1. 12. 2024 30. 11. 2024 29. 11. 2024 28. 11. 2024 27. 11. 2024 26. 11. 2024 25. 11. 2024 24. 11. 2024 23. 11. 2024 22. 11. 2024 21. 11. 2024 20. 11. 2024 19. 11. 2024 18. 11. 2024 17. 11. 2024 16. 11. 2024 15. 11. 2024 14. 11. 2024 13. 11. 2024 12. 11. 2024 11. 11. 2024 10. 11. 2024 9. 11. 2024 8. 11. 2024 7. 11. 2024 6. 11. 2024 5. 11. 2024 4. 11. 2024 3. 11. 2024 2. 11. 2024 1. 11. 2024 31. 10. 2024 30. 10. 2024 29. 10. 2024 28. 10. 2024 27. 10. 2024 26. 10. 2024 25. 10. 2024 24. 10. 2024 23. 10. 2024 22. 10. 2024 21. 10. 2024 20. 10. 2024 19. 10. 2024 18. 10. 2024 17. 10. 2024 16. 10. 2024 15. 10. 2024 14. 10. 2024 13. 10. 2024 12. 10. 2024 11. 10. 2024 10. 10. 2024 9. 10. 2024 8. 10. 2024 7. 10. 2024 6. 10. 2024 5. 10. 2024 4. 10. 2024 3. 10. 2024 2. 10. 2024 1. 10. 2024 30. 9. 2024 29. 9. 2024 28. 9. 2024 27. 9. 2024 26. 9. 2024 25. 9. 2024 24. 9. 2024 23. 9. 2024 22. 9. 2024 21. 9. 2024 20. 9. 2024 19. 9. 2024 18. 9. 2024 17. 9. 2024 16. 9. 2024 15. 9. 2024 14. 9. 2024 13. 9. 2024 12. 9. 2024 11. 9. 2024 10. 9. 2024 9. 9. 2024 8. 9. 2024 7. 9. 2024 6. 9. 2024 5. 9. 2024 4. 9. 2024 3. 9. 2024 2. 9. 2024 1. 9. 2024 31. 8. 2024 30. 8. 2024 29. 8. 2024 28. 8. 2024 27. 8. 2024 26. 8. 2024 25. 8. 2024 24. 8. 2024 23. 8. 2024 22. 8. 2024 21. 8. 2024 20. 8. 2024 19. 8. 2024 18. 8. 2024 17. 8. 2024 16. 8. 2024 15. 8. 2024 14. 8. 2024 13. 8. 2024 12. 8. 2024 11. 8. 2024 10. 8. 2024 9. 8. 2024 8. 8. 2024 7. 8. 2024 6. 8. 2024 5. 8. 2024 4. 8. 2024 3. 8. 2024 2. 8. 2024 1. 8. 2024 31. 7. 2024 30. 7. 2024 29. 7. 2024 28. 7. 2024 27. 7. 2024 26. 7. 2024 25. 7. 2024 24. 7. 2024 23. 7. 2024 22. 7. 2024 21. 7. 2024 20. 7. 2024 19. 7. 2024 18. 7. 2024 17. 7. 2024 16. 7. 2024 15. 7. 2024 14. 7. 2024 13. 7. 2024 12. 7. 2024 11. 7. 2024 10. 7. 2024 9. 7. 2024 8. 7. 2024 7. 7. 2024 6. 7. 2024 5. 7. 2024 4. 7. 2024 3. 7. 2024 2. 7. 2024 1. 7. 2024 30. 6. 2024 29. 6. 2024 28. 6. 2024 27. 6. 2024 26. 6. 2024 25. 6. 2024 24. 6. 2024 23. 6. 2024 22. 6. 2024 21. 6. 2024 20. 6. 2024 19. 6. 2024 18. 6. 2024 17. 6. 2024 16. 6. 2024 15. 6. 2024 14. 6. 2024 13. 6. 2024 12. 6. 2024 11. 6. 2024 10. 6. 2024 9. 6. 2024 8. 6. 2024 7. 6. 2024 6. 6. 2024 5. 6. 2024 4. 6. 2024 3. 6. 2024 2. 6. 2024 1. 6. 2024 31. 5. 2024 30. 5. 2024 29. 5. 2024 28. 5. 2024 27. 5. 2024 26. 5. 2024 25. 5. 2024 24. 5. 2024 23. 5. 2024 22. 5. 2024 21. 5. 2024 20. 5. 2024 19. 5. 2024 18. 5. 2024 17. 5. 2024 16. 5. 2024 15. 5. 2024 14. 5. 2024 13. 5. 2024 12. 5. 2024 11. 5. 2024 10. 5. 2024 9. 5. 2024 8. 5. 2024 7. 5. 2024 6. 5. 2024 5. 5. 2024 4. 5. 2024 3. 5. 2024 2. 5. 2024 1. 5. 2024 30. 4. 2024 29. 4. 2024 28. 4. 2024 27. 4. 2024 26. 4. 2024 25. 4. 2024 24. 4. 2024 23. 4. 2024 22. 4. 2024 21. 4. 2024 20. 4. 2024 19. 4. 2024 18. 4. 2024 17. 4. 2024 16. 4. 2024 15. 4. 2024 14. 4. 2024 13. 4. 2024 12. 4. 2024 11. 4. 2024 10. 4. 2024 9. 4. 2024 8. 4. 2024 7. 4. 2024 6. 4. 2024 5. 4. 2024 4. 4. 2024 3. 4. 2024 2. 4. 2024 1. 4. 2024 31. 3. 2024 30. 3. 2024 29. 3. 2024 28. 3. 2024 27. 3. 2024 26. 3. 2024 25. 3. 2024 24. 3. 2024 23. 3. 2024 22. 3. 2024 21. 3. 2024 20. 3. 2024 22. 2. 2024 3. 1. 2024
Zobrazit další dny
13:07
26. 8. 2025

Česko plánuje ukrajinským školám v Zakarpatské oblasti darovat 67 stolních počítačů a monitorů v hodnotě zhruba 1,5 milionu korun. Jde o techniku, kterou ministerstvo vnitra pořídilo mezi lety 2015 a 2018 a kterou s ohledem na její stáří a kybernetickou bezpečnost už nadále nemůže používat. Cílem daru je podpořit veřejné služby ve školství na Ukrajině.

Počítače plánuje Česko rozdělit do tří okresů Zakarpatské oblasti. Podle materiálu se v nich nacházejí školy, které jsou chudé, některé jsou v horských nebo podhorských oblastech. Každá škola by podle velikosti měla obdržet sedm nebo osm počítačů. Do programu má být zařazena i specializovaná škola v Chustu pro neslyšící a němé děti.

Projekt podle ministerstva zaštiťuje kraj Vysočina. Ředitel tamního krajského úřadu Zdeněk Kadlec je podle vnitra zároveň předsedou dobročinného fondu ViZa, který naplňuje partnerství mezi krajem a Zakarpatskou oblastí Ukrajiny. Fond podle ministerstva zajistí přepravu daru na Ukrajinu, státu tak nevniknou žádné náklady.

11:21
26. 8. 2025

Evropská komise pracuje na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, který by měl být zveřejněn začátkem září. Zatím řeší, na co se soustředit nyní a jak dále zvýšit ekonomický tlak na Kreml. Neočekávají se nová zásadní opatření týkající se ropy a plynu. Mnohem intenzivněji se však začíná mluvit o českém návrhu, který je na stole již delší dobu a týká se omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru.

Brusel podle zdrojů serveru Politico doufá, že se Evropské unii podaří přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa k většímu tlaku na ruskou ekonomiku v případě, že se Moskva odmítne podílet na plánovaných mírových rozhovorech. Další oblastí, ve které se zvažují nová omezení, je právě volný pohyb ruských diplomatů po schengenském prostoru. Znamená to, že diplomat s vízem například z Portugalska se může objevit ve střední či severní Evropě, kde je Moskva opakovaně obviňována ze sabotáží a dalších podobných útoků.

Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se celá řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“. Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb jen v hostitelské zemi, a nikoli po celém schengenském prostoru. Zároveň chce, aby EU přijímala jen biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.

Český návrh je na stole již téměř dva roky, ale dosud neměl dostatečnou podporu. Některé země, například Německo, Maďarsko či Itálie, měly s tímto opatřením problém a obávaly se zejména recipročních kroků ze strany Moskvy. 

10:29
26. 8. 2025

Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 43 ukrajinských bezpilotních letounů nad více než deseti oblastmi země, ráno sestřelila dalších osm dronů nad anektovaným Krymem, oznámilo ruské ministerstvo obrany, aniž by se zmínilo o případných škodách.

Terčem dnešního náletu na Krym se zřejmě stalo nádraží Urožajnaja, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na zprávy ze sociálních sítí. Podle jiné nepotvrzené informace drony útočily také na nádraží a sklad paliv ve městě Džankoj, které je důležitou silniční i železniční křižovatkou na Krymském poloostrově. Představuje rovněž logistický uzel pro přepravu ruského vojenského vybavení na frontu v jižní části Ukrajiny.

„Měli jen helmy, neprůstřelné vesty a samopaly. Co byste dělali vy? Tady na vás míří tank a vy stojíte, v neprůstřelné vestě, helmě a se samopalem,“ uvedl a odmítl, že by šlo o zbabělce. Strážci navíc neodešli, zůstali u Černobylu a například vyjednávali s Rusy.

„Musíme se vystřídat, jsme unavení." Šedesátníci pracovali téměř měsíc v kuse, spali na židlích

Třetí nebo čtvrtý den lidé v Černobylu pochopili, že uvízli. Někteří zpanikařili nebo dostali depresi, další se snažili nadále fungovat. Všichni navíc museli sedět na svých pozicích a nemohli si dávat pauzy tak, jak by potřebovali. „Musíme se vystřídat, jsme unavení. Nebyli jsme na to psychicky, ani fyzicky připraveni,“ řekl jednou i Alexej svému vedení. Vyměnit se však nebylo možné, důvodem byl i válečný stav.

Alexeje pobouřilo, když média psala o fungování elektrárny v normálním režimu. Lidé pracovali nepřetržitě ve dne i v noci, ve druhém případě se alespoň snažili činnosti minimalizovat. Jindy by měli po 12-hodinové směně nárok na 24-hodinový odpočinek. Falešná prý byla také informace, že se zaměstnanci Černobylu rozdělili na 2 skupiny, které se vzájemně střídaly.

„Jsem vedoucí směny na elektro oddělení. Jsem sám. Můžete mi, prosím, říct, kdo by mě mohl střídat?“ podivil se. „Zaměstnanci elektrárny nejsou mladí, ve službě máme montéry, kterým je 60 let. Představte si muže, kterému je 60 a pracuje 25 dní v kuse!“ dodal. V Černobylu navíc nejsou odpočinkové místnosti, a tak vyrobili provizorní postele z židlí a oblečení.

Jaderná elektrárna Černobyl Jaderná elektrárna Černobyl | Reuters

Alespoň minimum hygienických potřeb, jako je zubní pasta, získali zaměstnanci tak, že vylomili skříňky pro ukládání věcí. Fungoval také směnný obchod, někdo měl například kávu nebo čaj, který vyměnil za mýdlo. Právě káva vzhledem k únavě chyběla. Nějaké zásoby jídla našli lidé ve spíži.

Okupanti nabídli personálu elektrárny humanitární pomoc, Ukrajinci to nicméně odmítli. Nechtěli zásoby od agresora. Rusové posléze našli oblečení francouzské společnosti Novarka, která pro Černobyl vybudovala nový kryt a měla podobné uniformy jako černobylští zaměstnanci.

Okupantští vojáci pak podle Alexeje sehráli divadlo, jak předávají „zaměstnancům elektrárny“ jídlo, ve skutečnosti to nosili vlastním lidem. Alexej vypověděl, že si to sice i natáčeli, bylo by ale příliš jednoduché poznat, že je situace sehraná, a tak video nikde neběželo. 

Bombardování Černobylu? Bělorusko i Rusko by trpěly

V intervalu od 24. února do 9. března se všechna elektrická vedení postupně dostala mimo provoz. Takový režim byl nepřijatelný, personál se však připravil. Po úplném blackoutu fungovala elektrárna dalších 5 dnů na dieselových generátorech. Šlo i o otázku vytápění elektrárny během ukrajinské zimy. Avšak napájení se nenastartovalo ve všech částech hned, a tak někteří zaměstnanci seděli hodiny bez světla.

„14. března nám okupanti dali ultimátum: musíme být napájeni buď z ukrajinského Spojeného energetického systému, nebo z Běloruska,“ vzpomínal Alexej. První možnost ale nebyla vzhledem k válce možná, proto Černobyl dostal příkaz připravit schéma pro příjem napětí z Běloruska. Alexej si to vysvětloval tak, že se Bělorusové bojí případného úniku radioaktivních látek, který by je zasáhl.

„Proslýchalo se, že ruská armáda vzala zaměstnancům Černobylu mobilní telefony. Nebylo to tak. Měl jsem na stanici svůj telefon a vrátil jsem se s ním i domů,“ uvedl Alexej. Přemýšlelo se o tom, co by se stalo, kdyby přímo u elektrárny došlo k bojům. Podle Alexeje neexistuje neprolomitelná bariéra, proto v Černobylu nebyla kromě kovového krytu ochrana navíc.

„Nikdo se zdravým rozumem neuvažoval o situaci, co dělat, když by se na Černobyl střílelo z tanku nebo by došlo na jeho bombardování. Ukrajina, Bělorusko i Rusko by trpěly. Doufám, že to Rusové pochopí,“ uvedl. K 20. březnu byla konečně domluvená výměna personálu, i když jen částečná. Část směny zůstala, někteří se kvůli zničené infrastruktuře neměli jak dostat domů, jiní chtěli podpořit nově příchozí.

Co způsobilo ozáření ruských vojáků?

Podle některých zdrojů ruské jednotky projížděly kontaminovaným Rudým lesem, v němž měly i tábořit a následně dostat nemoc z ozáření. „Ruští okupanti se stáhli z Černobylu ze dvou důvodů: Ztráty způsobené ukrajinskou armádou a vystavení se radiaci,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany.  

Když se Alexej dostal ven z elektrárny, doslechl se, že Rusové u Černobylu postupovali uzavřenou zónou. V té je povoleno chodit jen označenými cestami. Hlavním zdrojem radiace je les, protože čerpá radioaktivní látky z půdy. Zaměstnanci Černobylu stromy kácejí a jak dřevo vysychá, vypouští stále větší množství radiace. Navíc je zakázané dřevo pálit, protože by látky stoupaly do vzduchu a nesly se dál větrem.

„Pokud tedy jede tank nebo obrněné vozidlo a odhrnuje vrchní část půdy, přičemž jeho kolo je skoro vysoké jako já, tak samozřejmě vypustí všechen tento radioaktivní prach do vzduchu. Ten se pak usadí na pancíři vozu. Navíc když Rusové slavně jeli, vykláněli se z poklopu. Když se budete chovat jako oni, nadechnete se toho bahna. Následky jsou nepředvídatelné,“ řekl Alexej.

Po dlouhé směně v Černobylu se zapojil do boje

Kvůli víření prachu se podle něj také zvýšila radiace. Kromě toho se po návratu z nebezpečné zóny zaměstnanci elektrárny převlékají, zatímco Rusové byli pořád ve svých uniformách.

Když se Alexej vrátil do Slavutyče, musel se i on připojit k obraně města před ruskými vojáky. Protože jde ale o menší město s minimálním strategickým významem, Rusové ho nakonec zásadně nezničili, přestože 3 lidé při bojích zemřeli. Nakonec Rusové ze Slavutyče odešli a Alexej se do elektrárny nejspíš vrátí během dubna.

Video  Ukrajinci u Černobylu trénují obranu proti Rusku  - Reuters
Video se připravuje ...

Černobyl. Černobyl. | Reuters

Video se připravuje ...
Další videa