Brutální zásah Rusů proti Ukrajincům: Granáty a střelbou rozehnali protest v Enerhodaru
Ruští vojáci násilím rozehnali demonstraci místních obyvatel v okupovaném ukrajinském městě Enerhodar, ve kterém se nachází Záporožská jaderná elektrárna. S odvoláním na místní úřady o tom dnes informovala agentura Reuters. Několik lidí podle ní Rusové zadrželi.
Obyvatelé Enerhodaru se podle Reuters shromáždili v centru města, aby vyjádřili svůj nesouhlas s okupací ruskými jednotkami. Zazpívali mimo jiné ukrajinskou hymnu.
Ruští vojáci podle místní správy demonstraci rozehnali a několik lidí zadrželi. „Okupanti rozhání protestující výbuchy,“ uvedly místní úřady na telegramu. Podle Reuters je na videu z místa vidět, jak Rusové hází do davu zábleskové granáty. Kolik Ukrajinců se demonstrace zúčastnilo a kolik jich Rusové zadrželi, není jasné.
Zástupci ukrajinských úřadů v Enerhodaru také ruské síly obvinili, že dnes ostřelovali jednu z částí města. Čtyři lidé přitom údajně utrpěli zranění. Jak upozornila Reuters, nelze zprávy z okupovaného města nezávisle ověřit.
V uplynulých týdnech se objevilo několik zpráv o protestech Ukrajinců v okupovaných městech především na jihu země, mimo jiné v Chersonu.
Enerhodar leží na řece Dněpr, několik desítek kilometrů jihozápadně od města Záporoží. Na jeho katastru stojí Záporožská jaderná elektrárna, která je největší v Evropě. Rusové ji získali pod kontrolu na počátku března.
Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder je přece jen odhodlán vypovídat před vyšetřovacím výborem zemského sněmu spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko, který se zabývá stavbou kontroverzního plynovodu Nord Stream 2. Dosud to odmítal s odkazem na svůj zdravotní stav, informovala agentura DPA. Schröder chce ovšem k členům výboru hovořit pouze na dálku po internetu a navíc bez přítomnosti veřejnosti.
Schröder, kterému je 81 let, měl už v polovině ledna vypovídat před vyšetřovacím výborem v zemském sněmu ve Schwerinu. Poslanci se v něm zabývají případným ruským vlivem na regionální politiky, kteří schvalovali výstavbu ropovodu Nord Stream 2 spojujícího Německo a Rusko přes Baltské moře.
Ukrajina je připravena vést další mírové rozhovory s Ruskem, řekl dnes podle agentury Reuters ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Žádné konkrétní datum ale neuvedl. Zopakoval také výzvu Kyjeva k uspořádání přímé schůzky mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem, která by podle něj byla nejefektivnějším krokem na cestě k dosažení příměří ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině čtvrtým rokem.
Moskva se nedomnívá, že mírová jednání uvázla na mrtvém bodě, a od Kyjeva očekává, že navrhne možné termíny pro třetí kolo přímých jednání mezi oběma stranami konfliktu, prohlásil minulý týden mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Svých cílů na Ukrajině by Rusko stále raději dosáhlo mírovými politickými a diplomatickými prostředky, nyní jí však nezbývá, než pokračovat ve vojenských operacích, tvrdí Moskva. Požadavky Moskvy, včetně mezinárodního uznání okupovaných ukrajinských území či závazku, že Ukrajina nebude usilovat o členství v NATO, jsou ovšem pro Kyjev nepřijatelné.
Ministerstvo zahraničí usiluje o to, aby i v dalších letech vláda zajistila peníze na program na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině. V letech 2023 až 2025 na něj bylo vyčleněno vždy 500 milionů korun, prodloužení programu ale musí případně schválit vláda. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes po jejím jednání na dotaz ČTK řekl, že pokračování programu je pro kabinet prioritou a že v návrhu rozpočtu na příští rok to bude zohledněno.
„Je to priorita vlády, ne pouze jednoho resortu,“ řekl Stanjura. Standardní přístup ministerstva financí při projednávání rozpočtu je ale podle něj takový, že v první fázi má každý resort hledat finance uvnitř. Pokud se to nepovede, vedou se další debaty. V tomto případě je podle šéfa státní pokladny záležitost prodiskutovaná.
