První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Nejméně dva zabité civilisty a několik raněných si podle ukrajinských úřadů vyžádaly útoky ruských dronů, bombardování a dělostřelecké ostřelování během noci a dneška. Nálety také způsobily škody na energetické infrastruktuře země, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi.
Při ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny ruským dělostřelectvem přišel o život muž ve věku 52 let, oznámila ukrajinská prokuratura, která zabití civilisty vyšetřuje jako válečný zločin. Při ruském bombardování města Orichiv zahynul šedesátiletý zaměstnanec komunálního podniku a zranění utrpěl manželský pár ve věku 57 a 54 let, napsal na telegramu šéf sousední Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Dříve informoval o zranění dalšího muže (48), na jehož auto ve městě Huljajpole zaútočil dron.
Americký prezident Donald Trump dnes poprvé od svého lednového návratu do funkce přijme v Bílém domě maďarského premiéra Viktora Orbána. Podle deníku The Guardian se Orbán bude snažit zprostředkovat summit mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se měl uskutečnit v Budapešti, ale byl zrušen. Dalším Orbánovým cílem zřejmě bude získat výjimku z amerických sankcí na dovoz ruské ropy.
Trump v říjnu oznámil, že by se brzy mohl sejít se svým ruským protějškem v maďarské metropoli, aby s ním projednal ukončení rusko-ukrajinské války. Později ale šéf Bílého domu uvedl, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání v daném okamžiku nezdálo správné. Ve stejný den Spojené státy oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností v reakci na ruské odmítnutí ukončit válku na Ukrajině. USA zároveň požadují, aby se země jako Maďarsko odstřihly od ruských zdrojů energie. Orbán naopak už dříve uvedl, že jeho země hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na Rosněfť a Lukoil.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
