První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
„Budeme diskutovat o tom, co můžeme dále udělat pro Ukrajinu. Čekáme na návrh Komise ohledně použití zmrazených ruských aktiv, už delší dobu žádáme o to, aby byla použita pro Ukrajinu,“ prohlásila premiérka Lotyšska Evika Siliňová. „Také se těším na návrhy a debatu, jak posílit východní křídlo Evropské unie,“ dodala při příjezdu na kodaňský summit EU a EPC.
Rusko v září zintenzivnilo své vzdušné útoky střelami a drony dlouhého doletu na Ukrajinu, napsala agentura AFP, která zanalyzovala data ukrajinského letectva. Vyplývá z nich, že ruská armáda během nočních úderů vyslala uplynulý měsíc na sousední zemi 5638 bezpilotních letounů dlouhého doletu a 185 střel, což je nárůst oproti srpnu o 36 procent. Ukrajinské vzdušné síly přitom podle svých údajů zachytily 87 procent ruských dronů a 68 procent střel.
Moskva dočasně omezila své útoky před summitem ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho amerického protějšku Donalda Trumpa, který se konal v polovině srpna na Aljašce, napsala AFP. Dodala, že setkání ale nepřineslo v mírovém úsilí šéfa Bílého domu pokrok a Moskva v září uvedla, že bude pokračovat ve své ofenzivě na Ukrajině.
V září Rusko také podniklo dosud nejrozsáhlejší vzdušný útok na Ukrajinu během této války, když v noci ze 6. na 7. září vyslalo na Ukrajinu 810 dronů, podotkla AFP. Úder zasáhl vládní objekt v centru Kyjeva, což se stalo během současné ruské agrese poprvé. Agentura ke své analýze poznamenala, že data obsahují původní odhady ukrajinských vzdušných sil o počtu dronů a střel, které byly detekovány při nočních ruských úderech.
„Jde o plány na nelegální zabavení ruského majetku, rusky řečeno – o zlodějinu,“ komentoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov plány Evropské komise, které předpokládají použití zmrazených ruských aktiv v Evropě pro úvěr Ukrajině.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
