První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Do Kyjeva dnes přijel polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Podle Varšavy se Polsko a Ukrajina chystají podepsat dohodu o spolupráci mezi resorty obrany, která se bude týkat i získávání dovedností v obsluze dronů. Mluvčí ukrajinské diplomacie Heorhij Tychyj už dříve uvedl, že polská delegace chce od Ukrajinců získat informace o boji s drony, které hojně využívají obě strany konfliktu, který rozpoutalo Rusko proti Ukrajině v únoru 2022. Minulý týden do Polska pronikly dvě desítky ruských dronů.
„Polská delegace přijede studovat naše zkušenosti,“ řekl Tychyj podle serveru Ukrajinska pravda. Polské ministerstvo obrany dnes na síti X oznámilo, že ministr Kosiniak-Kamysz je na návštěvě Kyjeva společně s delegací resortu obrany a polských ozbrojených sil. „Mimo jiné se svým protějškem (Denysem Šmyhalem – pozn. ČTK) bude jednat o vojenské spolupráci, další podpoře pro bránící se Ukrajinu a bezpečnostní situaci v kontextu ruské agrese,“ uvedl resort.
BBC s odvoláním na různé ruské zdroje napsala, že ukrajinské drony létaly například nad Volgogradskou oblastí a úřady opět dočasně uzavřely letiště ve Volgogradu a ve volgogradské ropné rafinérii zavedly „zvláštní režim“. Tuto ropnou rafinerii a sousední ropný sklad na břehu řeky Volhy napadly ukrajinské drony už několikrát, podotkla BBC. Zda poslední útok způsobil škody, zatím není zřejmé.
Jednoho člověka ale zabil ukrajinský dron v Belgorodské oblasti, uvedl na telegramu tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Bezpilotní letoun podle něj zasáhl automobil ve městě Šebekino, přičemž dalšího člověka zranil.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 75 drony různého typu. Protivzdušná obrana zlikvidovala 48 nepřátelských bezpilotních letounů, uvedly vzdušné síly a dodaly, že ale také evidují zásahy 26 dronů na šesti blíže neupřesněných místech. Jeden dron podle nich zůstával v době zveřejnění hlášení ve vzduchu.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho protivzdušná obrana sestřelila v noci 43 ukrajinských dronů. Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského útoku, ale pouze o sestřelených strojích. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
