První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Podle ruské armády bylo nad Ruskem zničeno 31 ukrajinských dronů. Ukrajina oznámila, že se v noci stala tečem 145 ruských dronů, dvou střel Iskander-M a jedné střely Iskander-K. Poškození ruské rafinerie si podle gubernátora nevyžádalo žádná zranění. „Letecká obrana sestřelila jeden přibližující se dron, další byl zničen nad prostory závodu,“ uvedl Drozdenko. „Když spadly trosky, byla poškozena vnější struktura jedné z nádrží,“ dodal.
Podle ukrajinské armády se 79 ruských dronů podařilo sestřelit a dalších 54 dronů zřejmě kvůli elektronickým protiopatřením nezasáhlo cíle, uvedla agentura Reuetrs. Ukrajina ale také oznámila, že při raketových a dronových útocích zemřelo v noci na dnešek v ukrajinském městě Dobropillja nejméně 11 lidí. Dalších 30 osob včetně pěti dětí utrpělo zranění, uvedlo ukrajinské ministerstvo vnitra. Další tři lidé podle něj zemřeli a sedm osob utrpělo zranění při dronovém útoku v Charkovské oblasti.
Při útoku ukrajinských dronů poškodily padající trosky nádrž jedné z největších ropných rafinerií v Rusku, uvedl gubernátor Leningradské oblasti.
Počet mrtvých po ruském ostřelování východoukrajinského města Dobropillja se zvýšil z pěti na nejméně na 11. Dalších 30 lidí bylo zraněno, uvedli podle agentury AFP na telegramu ukrajinští záchranáři. Šéf oblastní správy v Doněcké oblasti Vadym Filaškin původně informoval o 15 zraněných.
„Večer Rusové udeřili na centrum Dobropillje. Nejméně 11 lidí zahynulo a 30 dalších bylo zraněno,“ napsali záchranáři.
Frontová linie se táhne asi 20 kilometrů jižně od tohoto hornického města.
Rusko pokračuje v masivních náletech na ukrajinské území a opět se zaměřilo i na přístavní město Oděsu.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
