První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
V české sbírce na nákup dronů pro nasazení v boji na Ukrajině lidé k dnešnímu dni vybrali více než 203 milionů korun. Na tiskové konferenci to dnes uvedli zástupci spolku Skupina D, který veřejnou sbírku Drony Nemesis pořádá. Spolek také představil nový projekt, který má za cíl vybrat peníze na pořízení 100 tun plastické trhaviny a dalšího ženijního a pyrotechnického materiálu.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov před týdnem telefonoval se svým americkým protějškem Charlesem Brownem, který je předsedou sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil. Informoval o tom deník The New York Times (NYT), který rozhovor označil za velmi neobvyklý, neboť Gerasimov naposledy se svým americkým kolegou, tehdy Markem Milleym, telefonicky jednal v říjnu 2022. Podle deníku Gerasimov řekl Brownovi, že odpálení balistické rakety Orešnik (Líska) na Ukrajinu bylo plánováno již týdny před rozhodnutím USA umožnit Ukrajině údery střelami ATACMS na cíle v ruském zázemí.
Principy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) jsou podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského podkopávány a narušovány ruskou agresivní válkou proti Ukrajině a proti celé evropské bezpečnosti. Lipavský to řekl českým novinářům před začátkem dnešního zasedání OBSE na Maltě. Schůze se účastní ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, ale i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. EU zastupuje šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
„OBSE staví svoji existenci na Helsinském procesu, který na konci 70. let vytyčil několik základních principů, které v tehdejším blokovém dělení světa mezi Západem a Východem byly velmi důležité,“ uvedl Lipavský. „Tyto principy jsou dneska podkopávány a narušovány ruskou agresivní válkou proti Ukrajině a celé evropské bezpečnosti,“ dodal. Jak doplnil, v projevu Česka na dnešním jednání zazní, že „je potřeba dodržovat principy jako ten, že se hranice nemají měnit silou, nebo že mají probíhat svobodné volby“.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
