První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
V několika ruských městech dnes lidé dali najevo svůj nesouhlas s invazí na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo před 1000 dny. Protestní akci nazvanou 1000 dnů války svolalo hnutí Zelená stužka.
V Jekatěrinburgu, Uljanovsku, Permu, Južno-Sachalinsku i jinde lidé na protest proti válce na Ukrajině nosili po dvou karafiátech převázaných zelenou stužkou.
Na Ukrajině si připomínají začátek války – od vniknutí ruských vojsk uběhlo 1000 dní. V Kyjevě se mimo jiné lidé schází u pietních míst a zapalují svíčky za zesnulé a raněné.
Příští rok rozhodne, zda válku rozpoutanou Kremlem vyhraje Rusko, nebo Ukrajina, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v ukrajinském parlamentu. Země se brání ruské agresi již 1000 dnů a na ukrajinské odolnosti podle prezidenta závisí osud celého národa, protože Rusko chce Ukrajinu zničit bez ohledu na ztráty. Zelenskyj vybídl Ukrajince, aby nečekali zázrak od nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale aby každý den ze všech sil usilovali o vítězství.
„Rusko chce zničit náš stát, naše lidi. Zničit naši odolnost. Ukrajinská odolnost v této válce, od Kupjanska přes Pokrovsk až po Záporoží, může zajistit základní předpoklady pro spravedlivé ukončení této války,“ zdůraznil Zelenskyj podle agentury Unian. Na ukrajinské odolnosti závisí i osud Evropy, aby všichni lidé mohli žít svobodně, a ne v područí diktátora. „Je to bitva nejen o Pokrovsk, Kupjansk či jakékoliv jiné ukrajinské město, městečko nebo ves. Je to bitva o celou Ukrajinu, o celou Evropu, je to bitva o pořádek, anebo chaos v celém světě,“ řekl.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
