První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že Putin testuje reakci světa na přítomnost severokorejských vojenských sil v Kurské oblasti, a poznamenal, že reakce je zatím „nulová“. Uvedl to v rozhovoru pro jihokorejskou televizi KBS.
Prezident zdůraznil, že severokorejská armáda již byla rozmístěna v ruské Kurské oblasti, kde ukrajinské síly provádějí vojenskou operaci. Poznamenal, že „se zatím nezúčastnili bojů, ale zúčastní se“, a domnívá se, že toto zapojení je otázkou „dnů, nikoli měsíců“.
Americká vláda má informace o tom, že v ruské Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou je aktuálně asi 8 000 severokorejských vojáků. Dnes to na zasedání Rady bezpečnosti OSN řekl podle agentur zástupce americké velvyslankyně při OSN Robert Wood.
Mluvčí Pentagonu před několika dny potvrdil, že několik tisíc severokorejských vojáků se přesouvá do ruské Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou a malý počet jich tam už je.
Moskva vyrozuměla prostřednictvím zpravodajských kanálů západní spojence Kyjeva o nasazení severokorejských vojáků do války proti Ukrajině, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Rusko podle něj testuje reakci Západu a - pokud bude slabá - zapojí do bojů ještě více vojáků z KLDR. Rusko nyní podle ukrajinského prezidenta také připravuje dohodu se Severní Koreou o nasazení „velkého počtu civilistů“ na práci v ruských zbrojovkách.
Ruský prezident Vladimir Putin „testuje, co se stane, pokud nasadí (severokorejský) kontingent. Pokud se nic nestane - a já považuji dosavadní reakci za nulovou - pak tento kontingent zvětší,“ řekl ukrajinský prezident jihokorejské televizi KBS podle portálu RBK-Ukrajina. Na reakci Západu podle Zelenského záleží, zda Rusko do války pošle tři tisícovky, anebo 100.000 severokorejských vojáků. „To už nebude jen kontingent, ale dvě armády bojující proti jediné armádě Ukrajiny,“ dodal.
V Rusku se podle ukrajinské rozvědky již nachází 12.000 vojáků z KLDR, z nichž část již byla přemístěna do Kurské oblasti na západě Ruska, kde od počátku srpna bojují ukrajinské jednotky. Až dosud Ukrajina nezaznamenala, že by se severokorejští vojáci zapojili do boje. Ale ukrajinská armáda útok Rusů a Severokorejců očekává v nejbližší době, připomněl portál.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
