První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Několik dohod o spolupráci v obranném sektoru, informačních technologiích, čistých energiích i umělé inteligenci dnes v Dillí podepsali německý kancléř Olaf Scholz a indický premiér Nárendra Módí. Scholz zároveň Módího vyzval, ať přesvědčí Rusko k ukončení války na Ukrajině, píše AP. Ve středu na summitu BRICS v ruské Kazani prohlásil Módí při setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, že Indie si přeje diplomatické řešení konfliktu. Dillí ale zároveň dlouhodobě odmítá jednoznačně odsoudit Rusko za rozpoutání války.
Scholz dnes Módímu podle agentur mimo jiné navrhl, aby se Indie v Moskvě zasadila o ukončení konfliktu, který vypukl ruskou invazí do sousední země v únoru 2022. „Tato válka, která zuří už tak dlouho a má tolik obětí, musí konečně skončit. Integrita a suverenita Ukrajiny musí být zachována,“ řekl kancléř. Německo od počátku ruské agrese podporuje bránící se Ukrajinu finančně i dodávkami výzbroje.
Zakladatel nadace Help Ukraine Vladimír Gergel dnes u pražského městského soudu odmítl obžalobu, která ho viní z dotačního podvodu kvůli dvěma dotacím ministerstva školství v hodnotě 20 milionů korun, které byly určené na integraci ukrajinských uprchlíků. Státní zástupkyně tvrdí, že muž nesplnil podmínky udělení dotací, část peněz podle ní navíc použil na soukromé účely. Ministerstvo po muži požaduje zhruba 13 milionů korun, necelých sedm milionů nadace úřadu vrátila.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl přijmout generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese v Kyjevě, protože tento týden navštívil Rusko, kde se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, píše dnes agentura AFP s odvoláním na zdroj z ukrajinské prezidentské kanceláře.
Guterres si ve čtvrtek v ruské Kazani na summitu rozvíjejících se ekonomik BRICS s Putinem potřásl rukou a vyzval ho k míru na Ukrajině, proti níž Rusko už třetím rokem vede válku.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
