První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Lidé by měli prokázat větší sebedisciplínu a nešířit ruskou propagandu. Dnes to po setkání s českými europoslanci ve Štrasburku prohlásil český vládní koordinátor pro strategickou komunikaci Otakar Foltýn. Podle něj se Rusko snaží rozštěpit společnosti v Evropské unii a nabourat se do jejich demokratické debaty. Politici by pak měli prokázat pud sebezáchovy a nešířit propagandu namířenou proti zájmům České republiky, řekl Foltýn, který se ve své funkcí zabývá dezinformacemi a jehož výroky už v minulosti vyvolaly kritiku.
Rusko se podle Foltýna snaží nabourat do fungování demokracie, jejíž součástí podle něj je „permanentní kritika vlády a toho, co dělají politici“. Cílem tohoto narušování podle něj je „znemožnit možnost se dohodnout“ a štěpit společnost. „Člověk by tudíž měl mít dost sebedisciplíny, aby odolal potřebě multiplikovat ruskou propagandu,“ uvedl Foltýn. Politikové by podle něj měli prokázat pud sebezáchovy, jelikož cílem ruského snažení je narušit fungování demokratických institucí.
Pouze Spojené státy mohou svým souhlasem se vstupem Ukrajiny do NATO překonat dosavadní odpor Německa v této věci, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj se rozhodne až po amerických volbách 5. listopadu, informovala agentura AP.
Zelenskyj připustil, že na vstupu Ruskem napadené země do Severoatlantické aliance - klíčovém bodě jeho takzvaného plánu vítězství, který představil minulý týden - nepanuje mezi západními lídry shoda. Podle něj Francie, Británie a Itálie projevily známky podpory vstupu, zatímco Německo vyjadřuje výhrady.
"Po volbách doufáme v pozitivnější reakci ze strany USA - ne kvůli změně prezidenta, ale proto, že Spojené státy se nyní soustředí na volby, a domnívám se, že jakákoliv ostrá prohlášení ze strany USA by dnes mohla být nevhodná nebo s sebou nést rizika. Myslím, že nechtějí zbytečná rizika," řekl Zelenskyj novinářům. "Je mi zcela jasné, že všichni hlavní partneři, zejména v období voleb, se budou bát reakce Ruska," dodal.
S válkou je spojeno velké chemické znečištění. Zapomíná se na to, že válka je špinavá a jedovatá, řekl dnes na semináři Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR s názvem Environmentální dopady války na Ukrajině Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Mezi hlavní chemická rizika války patří bojové aktivity, provoz a oprava techniky a poškozování infrastruktury.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
