První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Evropští poslanci budou dnes na plenární schůzi ve Štrasburku hlasovat o půjčce Ukrajině v objemu až 35 miliard eur (884 miliard korun). Evropská komise půjčku připravila v rámci dohody skupiny zemí G7, které chtějí Kyjevu poskytnout až 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun) krytých výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. Europoslanci budou také debatovat o situaci v Libanonu či o návrhu unijního rozpočtu na příští rok.
Evropská komise připravila návrh na takzvanou makrofinanční asistenci Ukrajině, která spočívá v poskytnutí půjčky ve výši až 35 miliard eur. Peníze bude moci Kyjev použít na své nejnaléhavější potřeby, například na rekonstrukci či nákup zbraní a vojenského materiálu. Komise by chtěla, aby prostředky mohla Ukrajina začít čerpat již letos či nejpozději v příštím roce.
Nálet ukrajinských dronů poškodil dva lihovary v Tulské oblasti, ležící jižně od Moskvy, oznámil během noci na dnešek gubernátor ruského regionu Dmitrij Miljajev. Oba závody, ve městě Jefremov a v obci Lužkovskij, jsou od sebe vzdáleny asi 150 kilometrů, napsal server BBC News.
Nálet se podle gubernátora obešel bez obětí a raněných. „Situace je pod kontrolou,“ ujistil na sociální síti.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Vedení podniku na výrobu elektroniky Kremnij El v Brjansku na západě Ruska uvedlo, že po útoku ukrajinských dronů v závodě vznikly požáry, uvedl server Meduza a dodal, že Kremnij El je jedním z největších ruských závodů na výrobu elektroniky, využívané ve vojenském průmyslu. Podnik v Brjansku, který leží asi 400 kilometrů jihozápadně od Moskvy, se stal terčem ukrajinských dronů už loni v srpnu a září.
„Noční teroristický útok“ přerušil zásobování elektřinou, poškodil speciální energetická zařízení a přerušil výrobní řetězce, uvedlo vedení firmy. „Všichni se ze všech sil podílejí na odstranění následků výbuchů a požárů,“ uvedlo a zdůraznilo, že hlavním úkolem je co nejrychleji obnovit výrobu. Ale to nezávisí jen na továrně, problémem prý bude pořízení náhradních dílů k poškozeném technologickému zařízení a k energetické infrastruktuře, připustil generální ředitel Oleg Dancev.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
