První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Není pochyb, že nové technologie budou mít velký dopad i na bezpečnost a obranu, lze je použít pro zlepšování života lidí a vytváření bezpečnějšího světa, řekl prezident Petr Pavel na zahájení mezinárodní výstavy a konference Future Forces Forum 2024 v Praze. Věří, že akce propaguje právě použití technologií pro konání dobra. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky se svět rychle mění a technologicky vyvíjí, což s sebou přináší nové výzvy pro armádu. Klíčem k úspěchu je přitom podle něj spolupráce na národní i mezinárodní úrovni, mimo jiné zapojení akademické sféry nebo obranného průmyslu.
Svět podle Pavla čelí výzvám jako je klimatická změna nebo migrace, ale také bezpečnostní výzvám v podobě několika konfliktů, jako je agresivní válka Ruska proti Ukrajině nebo konflikt na Blízkém východě. Pro předcházení jejich rozšíření je podle něj potřeba si uvědomit, že konfrontace v globálním měřítku už není mezi ideologickým východem a západem, ale stále více mezi zeměmi, kterým záleží na pravidlech a zeměmi, které věří, že svých politických cílů dosáhnou silou.
Někdejší americký prezident a současný republikánský kandidát na hlavu státu Donald Trump nehodlá prozradit, zda po odchodu z Bílého domu v roce 2021 hovořil s Vladimirem Putinem
Trump v rozhovoru s agenturou Bloomberg News prohlásil, že se k tomu nebude vyjadřovat, ale poznamenal, že pokud by s Putinem mluvil, byl by to chytrý krok. O tom, že Trump s Putinem po opuštění prezidentské funkce hovořil sedmkrát, píše ve své nové knize americký novinář Bob Woodward, který se v 70. letech spolupodílel na odhalení aféry Watergate.
„Nebudu se k tomu vyjadřovat, ale řeknu vám, že kdyby ano, byla by to chytrá věc,“ odpověděl Trump na otázku, zda s Putinem hovořil. „Pokud se s někým přátelím, pokud mám k lidem vztah, je to dobrá věc, ne špatná. Má 2000 jaderných zbraní a my také. Čína jich má méně, ale do pěti let nás doženou. Pokud mám vztah, nemluvím o tom,“ řekl.
Rusové začali používat levné drony včetně strojů Gerbera, které vyrábí ve třech variantách: jako průzkumný dron, útočný bezpilotní letoun nebo falešný cíl, napsala Ukrajinska pravda. Podle serveru Defense Express se jedná o stroj, který má trup z molitanu.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že protivzdušná obrana během noci na dnešek sestřelila tři ukrajinské drony - dva nad Belgorodskou a jeden nad Voroněžskou oblastí. Moskva obvykle nehlásí, kolik celkem strojů na ruské území ukrajinská armáda vyslala. Resort obrany se také nezmínil o případných škodách.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
