První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Ruské ministerstvo obrany dnes ohlásilo dobytí další obce na východě Ukrajiny, Hrodivky ležící asi deset kilometrů od Pokrovska. Ministr obrany Andrej Belousov poblahopřál jednotkám, které se na dobytí obce podílely, uvedlo ministerstvo na sociální síti Telegram.
Soud v Moskvě dnes poslal na šest let a deset měsíců do vězení 72letého amerického občana Stephena Jamese Hubbarda za to, že bojoval jako žoldnéř na straně Ukrajiny. Prokuratura požadovala sedmiletý trest odnětí svobody.
Hubbard, rodák z Michiganu, podle ruských vyšetřovatelů dostával měsíčně 1000 dolarů (přes 23 000 korun) za to, že sloužil v jednotce ukrajinské teritoriální obrany v Izjumu. V tomto městě v Charkovské oblasti od roku 2014 žil. Prokurátor před časem podle agentury RIA Novosti řekl, že Hubbarda začátkem dubna 2022, jen několik týdnů po ruském vpádu na Ukrajinu, zajali ruští vojáci. Podle ruských státních médií se přiznal. Nicméně agentura Reuters píše, že jeho sestra a další člen rodiny Hubbardovo přiznání zpochybnili. Zastával podle nich názory stranící Rusku a vzhledem k jeho věku považují za nepravděpodobné, že by vyrazil do boje. Jeho sestra o něm mluví jako o člověku, který byl spíše pacifista. Nikdy nevlastnil zbraň. V zahraničí pracoval desítky let jako učitel angličtiny.
Obyvatelé města Feodosija na pobřeží Ruskem anektovaného poloostrova Krym podle kanálu Baza uvedli, že kolem půl páté ráno místního času (03:30 SELČ) se z areálu ozvaly hlasité výbuchy a krátce poté v něm začalo hořet. Vzňaly se cisterny s palivem, píše Baza. Úřady zavřely několik ulic ve Feodosiji a zastavily provoz na železniční trati mezi tímto městem a Vladyslavivkou ležící severně.
Později Baza uvedla, že podle předběžných informací do areálu dopadly dvě rakety. Poškodily pět zásobníků s palivem, dva jsou zničené úplně a tři hoří.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
