První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Vězeňská služba ČR chce darovat válkou zasažené Ukrajině pět speciálních autobusů a jedno eskortní vozidlo. Darem chce posílit obranyschopnost Ukrajiny. Záměr ve středu projedná vláda. Žádost o materiální pomoc v podobě transportní techniky zaslalo ukrajinské ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím ukrajinského velvyslanectví v Česku.
„Předmětná vozidla jsou plně provozuschopná. Darováním výše uvedené techniky nedojde k ohrožení plnění zákonných úkolů Vězeňské služby České republiky,“ shrnulo v předkládací zprávě k návrhu české ministerstvo spravedlnosti.Podmínkou darování je, že Ukrajina techniku využije pro potřeby svého ministerstva spravedlnosti nebo bezpečnostních sborů. Přepravu vozidel do místa převzetí bezplatně zajistí česká vězeňská služba.
Při ruském vzdušném útoku na nemocnici ve městě Sumy na severu Ukrajiny zahynulo šest lidí, oznámil na telegramu ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Ruské invazní síly podle něj udeřily na zdravotnické zařízení dvakrát: při prvním útoku zahynul jeden člověk, a když na místo dorazili záchranáři, následoval další úder. Moskva se k těmto informacím zatím nevyjádřila. Už při prvním úderu bylo podle Klymenka poničeno několik pater nemocnice. „Začala evakuace pacientů a personálu. Na místo dorazili záchranáři a policisté, aby lidem pomohli. Při evakuaci nemocných nepřítel udeřil znovu,“ uvedl ministr. V současné době podle něj ukrajinské úřady evidují šest mrtvých včetně jednoho policisty.
Válka na Ukrajině podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany spěje do kulminačního bodu. Obě strany podle něj nyní jen hledají možnosti, jak získat výhody, s nimiž by mohly argumentovat při jednáních o ukončení konfliktu, řekl odborník ČTK.
„Ze strategického hlediska i z hlediska historických zkušeností, které známe z minulých konfliktů, válka na Ukrajině spěje do takzvaného kulminačního bodu, jenž neznamená nic jiného než to, že obě strany zasednou k mírovým jednáním o ukončení konfliktu. Co bude představovat trumfy obou stran pro dosažení diplomatických cílů, je zatím věc poměrně jasná. Nejasné je v tuto chvíli to, kdo bude prostředníkem pro vedení těchto jednání,“ míní Petráš.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
