První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Ukrajinská armáda obsadila ještě jednu obec v ruské Kurské oblasti, zajala další ruské vojáky a v ukrajinské Sumské oblasti mezitím ubylo ruského ostřelování i jeho civilních obětí. Na síti X to dnes napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který podle svého vyjádření navštívil Sumskou oblast, kde jednal s hlavním velitelem ukrajinských ozbrojených sil Oleksandrem Syrským a šéfem vojenské správy regionu Volodymyrem Arťuchem.
Sumská oblast se nachází na severu Ukrajiny při hranicích s Ruskem a právě z ní ukrajinská armáda provedla 6. srpna překvapivý vpád do ruské Kurské oblasti. „Navštívil jsem pohraničí Sumské oblasti a jednal s hlavním velitelem Syrským a náčelníkem oblastní vojenské správy,“ napsal Zelenskyj v příspěvku, který doprovodil videem, na němž je vidět, jak se zdraví s oběma činiteli a poté spolu jednají v jakési místnosti.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi příští týden navštíví Kurskou jadernou elektrárnu na jihozápadě Ruska, informovala dnes agentura AFP. Obavy ohledně jejího provozu vzrostly poté, co ukrajinská armáda před dvěma týdny vnikla do Kurské oblasti.
„Tuto návštěvu můžeme potvrdit,“ řekl AFP mluvčí MAAE. Bez dalších podrobností uvedl, že se uskuteční příští týden. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve středu řekla, že Grossi potvrdil, že je připravený koncem srpna navštívit Kurskou jadernou elektrárnu.
Ruské ministerstvo obrany minulý týden obvinilo Ukrajinu, že plánuje útok na tuto elektrárnu. Kyjev toto tvrzení popřel.
Kurská jaderná elektrárna leží v Kurčatovu několik desítek kilometrů od rusko-ukrajinských hranic. V provozu jsou v ní dva bloky, dva jsou ve výstavbě, aby nahradily ty nejstarší, už dříve odstavené.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 MAAE varuje před hrozbou jaderné havárie, a to zejména v Záporožské jaderné elektrárně. Tu krátce po začátku války obsadily ruské jednotky a od té doby ji Rusko kontroluje. Odstavená elektrárna je terčem opakovaných útoků, z nichž se bojující strany vzájemně obviňují.
Ruské ozbrojené síly zabránily ukrajinskému sabotážnímu a průzkumnému týmu proniknout do Brjanské oblasti, uvedl gubernátor ruského regionu Alexandr Bogomaz. Brjanská oblast sousedí s Ukrajinou i Běloruskem a na východě pak s Kurskou oblastí, kam před více než dvěma týdny vpadly jednotky ukrajinské armády a obsadily část ruského území. Kyjev se k tvrzení ruského regionálního činitele nevyjádřil.
„V Klimovském okrese Brjanské oblasti byl (ve středu) 21. srpna zastaven pokus o průnik ukrajinské sabotážní a průzkumné skupiny,“ uvedl ve středu večer Bogomaz na platformě Telegram. „V současné době je situace na místě střetu stabilizována a pod kontrolou regionálního operačního velitelství,“ poznamenal ruský gubernátor. Dnes ráno informoval o sestřelení ukrajinského dronu nad jím spravovaným regionem.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
