První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Trosky sestřelených dronů dopadly do areálu průmyslových skladů v ruské Rostovské oblasti a způsobily požár motorové nafty. Na platformě Telegram to dnes uvedl gubernátor Vasilij Golubev, podle něhož ruská protivzdušná obrana útok bezpilotních letounů v jím spravovaném regionu odrazila.
Ruské ministerstvo obrany ráno podle agentury TASS oznámilo, že jeho protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila celkem pět ukrajinských dronů nad Belgorodskou, Kurskou a Rostovskou oblastí. Moskva v těchto hlášeních obvykle neinformuje o bezpilotních letounech, které její protivzdušná obrana nezachytila.
Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval svou příbuznou Annu Civiljovovou státní tajemnicí na ministerstvu obrany. Povýšení následovalo jen dva měsíce poté, co příbuznou jmenoval náměstkyní ministra obrany, napsal dnes server The Moscow Times s odvoláním na prezidentův výnos zveřejněný na úředním portálu.
Civiljovová, vzděláním lékařka, je podle údajů britské vlády dcerou Putinova bratrance - tedy neteří. Je rovněž manželkou Sergeje Civiljova, který je členem ruské vlády jako nový ministr energetiky.
Nejméně jeden člověk přišel o život a další čtyři utrpěli zranění poté, co ruské letectvo v sobotu svrhlo řízenou bombu na město Myrnohrad v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Informovala o tom ukrajinská média s odvoláním na vyjádření šéfa oblastní správy Vadyma Filaškina na sociální síti. Filaškin současně zveřejnil snímky zásahem poničeného devítipodlažního domu, který ani nebyl dostavěn.
Město Myrnohrad, ve kterém před válkou žilo bezmála 50 000 lidí, se nachází asi sedm kilometrů od Pokrovska, na který směřuje hlavní nápor nynější ruské ofenzívy v Doněcké oblasti.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
