První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Ukrajinské jednotky posílily své pozice v ruské Kurské oblasti a rozšířily území, které stabilně ovládají, hlásil velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Uvedla to dnes ukrajinská média s odvoláním na prezidentovo sdělení na sociální síti Telegram. Ruské ministerstvo obrany naopak tvrdí, že ruské síly odrazily v Kurské oblasti útoky tří ukrajinských brigád ve třech obcích. Tvrzení bojujících stran nelze ve válečných podmínkách operativně ověřit z nezávislých zdrojů.
Ukrajinští pohraničníci zadrželi 300 metrů od státní hranice slovenského občana, který se podle nich podílel na nelegální přepravě osob přes hranici. Pohraniční stráž o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Podle ní byl muž přitom už jednou za převaděčství na Ukrajině odsouzen.
Před válkou se přes ukrajinsko-slovenskou hranici pašovali hlavně migranti z třetích zemí a cigarety, od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 prchají přes hranici Ukrajinci, kteří se snaží vyhnout povolání do války proti Rusku, která pokračuje třetím rokem.
Ukrajinská ofenziva v západoruské Kurské oblasti překazila nepřímé rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou v Kataru o zastavení vzájemných úderů na energetickou infrastrukturu. Tvrdí to dnes s odvoláním na své nejmenované zdroje deník The Washington Post, podle něhož rozhovory měly vést k částečnému příměří mezi Ukrajinou a Ruskem.
Ukrajina a Rusko tento měsíc měly do Kataru vyslat své delegace, které měly jednat o dohodě, jež by zastavila útoky na energetickou infrastrukturu na obou stranách, uvedli podle amerického listu diplomaté a funkcionáři obeznámení s rozhovory, které mohly údajně vyústit v částečné příměří, což by poskytlo oběma stranám úlevu.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
