První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
ISW s odvoláním na zdroje z obou bojujících stran píše, že postup ukrajinských sil v Kurské oblasti se výrazně zpomalil. Geolokované záběry podle analytiků potvrzují, že ukrajinské síly se nacházejí ve východní části vsi Žuravli deset kilometrů východně od Koreněva.
O den dříve ruské ministerstvo obrany informovalo o odražení ukrajinského útoku u vsi Levšinka, která je o 17 kilometrů dále na sever a deset kilometrů jižně od sídla dalšího okresu, Lgova. Ukrajinci také mírně postoupili ve vsi Kamyšnoje asi 20 kilometrů jihovýchodně od města Sudža. Hned vedle se nachází obec Giri, od které byly podle ruských blogerů ukrajinské síly při svém výpadu odraženy.
Rusové podle družicových snímků budují zákopy a obrannou linii u Lgova, podél silnice, která vede z Rylska přes Lgov a Kurčatov do Kurska. Je to přibližně 17 kilometrů severně od míst, kde očití svědci potvrdili ukrajinskou přítomnost, a svědčí to o tom, že Rusové očekávají další ukrajinský postup, upozornil ISW.
Ruské úřady v noci na dnešek ohlásily evakuaci dalšího pohraničního okresu v Kurské oblasti, kde druhým týdnem útočí ukrajinské jednotky. V Gluškovském okrese, sousedícím s Ukrajinou, žilo před válkou podle médií necelých 20.000 lidí. „Regionální krizový štáb přijal rozhodnutí o povinné evakuaci celého Gluškovského okresu,“ napsal na sociální síti úřadující gubernátor Alexej Smirnov a požádal krajany, aby k situaci přistupovali s pochopením a řídili se pokyny bezpečnostních složek a místních úřadů.
Rozhodnutí o evakuaci celého okresu následovalo poté, co se dvě hodiny předtím úřady rozhodly evakuovat pouze pohraniční obec Gluškovo, napsal list Kommersant na svém webu. Gluškovský okres se během ukrajinské operace v Kurské oblasti ocitl v sevření ze tří stran: na západě a jihu je ukrajinská hranice a z východu se blíží ukrajinské jednotky, postupující ze Sudžského okresu přes Koreněvský okres, poznamenal server BBC News.
Italský soud ve středu zablokoval cestu na Ukrajinu zhruba 60 sirotků, jejichž okamžitý návrat požadovaly ukrajinské úřady. Podle soudu řada dětí dala najevo, že se do vlasti postižené válkou vrátit nechtějí a že požádají italské úřady o mezinárodní ochranu, píše italská tisková agentura ANSA. Soudní rozhodnutí umožňuje nezletilým Ukrajincům zůstat v Itálii na dobu neurčitou.
Sirotci byli evakuování do Itálie z města Berďansk krátce po ruském vpádu na Ukrajinu v roce 2022. Podle původních plánů měly děti odcestovat zpět tento týden. Proti požadavku ukrajinských úřadů se ale postavily rodiny, které se staraly o sirotky, i italské kanceláře Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Dětského fondu OSN (Unicef).
Návrat zablokoval soud pro nezletilé v severoitalské Brescii. Italské úřady také poukazovaly na skutečnost, že část dětí, jež jsou ve věku od šesti do 16 let, se v Itálii léčí i se závažnými nemocemi. Nad ukrajinskou žádostí o okamžitý návrat sirotků vyjádřila italská strana údiv, neboť Kyjev podle ní nevysvětlil, proč děti musí naléhavě zpět do vlasti, napsala ANSA.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
