První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Kreml odmítl hodnotit potenciální kandidaturu americké viceprezidentky Kamaly Harrisové v podzimních volbách, kdy Američané vyberou příštího šéfa Bílého domu. Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova nebyla Harrisová dosud v oblasti rusko-amerických vztahů aktivní, až na některá prohlášení, která označil jako nikoliv přátelská. Informovala o tom dnes ruská agentura Interfax.
Americký prezident Joe Biden v neděli pod tlakem kolegů z Demokratické strany necelé čtyři měsíce před volbami vzdal svou kandidaturu a podpořil v boji o Bílý dům Harrisovou. Ta je nyní blízko nominaci na kandidátku na prezidentský post.
„V tuto chvíli nemůžeme z hlediska našich bilaterálních vztahů nějak hodnotit potenciální kandidaturu paní Harrisové, protože zatím žádný její přínos pro naše bilaterální vztahy nebyl zaznamenán,“ uvedl Peskov na dotaz novinářů.
Ruská protivzdušná obrana podle Moskvy zničila v noci na dnešek 75 bezpilotních letounů vyslaných z Ukrajiny. Více než polovina se jich pohybovala na jihozápadě v Rostovské oblasti, uvedlo dnes na platformě Telegram ruské ministerstvo obrany. Podle agentury Interfax jeden z dronů způsobil požár v ropné rafinerii v Tuapse v Krasnodarském kraji. K útoku na rafinerii v Tuapse se podle serveru Ukrajinska pravda přihlásila ukrajinská vojenská rozvědka HUR.
Nad Rostovskou oblastí bylo zničeno 47 dronů, po jednom bezpilotním letounu pak nad Belgorodskou, Voroněžskou a Smolenskou oblastí, dalších osm nad Krasnodarským krajem a 17 dronů nad Černým a Azovským mořem, sdělil ruský rezort obrany.
Díky české muniční iniciativě bude během července a srpna dodáno na Ukrajinu 100 000 kusů munice, oznámil český ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle něj se do iniciativy dosud zapojilo 18 zemí, 15 z nich již splnilo své sliby a přispělo. Znamená to, že financí je dostatek na to, aby do konce roku mohlo být na Ukrajinu dodáno 500 000 kusů munice.
„Nyní hledáme peníze pro nákup další munice, aby mohla iniciativa pokračovat i v roce 2025,“ řekl novinářům v Bruselu Lipavský.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
