První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Česko a Ukrajina budou dál posilovat vzájemnou hospodářskou spolupráci. Ta počítá i s dalším zapojováním českých firem na ukrajinském trhu, zejména při obnově škod v energetice, dopravní infrastruktuře nebo strojírenství. Při dnešním jednání se na tom shodli ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) a první místopředsedkyně ukrajinské vlády a ministryně hospodářství Julie Svyrydenková. Zároveň chtějí posílit i mezinárodní financování společných projektů. Uvedli to na dnešní tiskové konferenci.
Síkela s ukrajinskou vicepremiérkou dnes jednal v rámci Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci. Šlo o první jednání komise, která má podpořit další růst vzájemného obchodu obou zemí. Objem českého exportu na Ukrajinu loni meziročně vzrostl téměř o 41 procent na více než 35 miliard korun. Letos dál roste, za prvních pět měsíců vzrostl meziročně o dalších 15 procent.
Lídři Ukrajiny, jež čelí ruské invazi, jsou převážně spokojení s výsledky summitu Severoatlantické aliance, který deklaroval, že cesta země do NATO je nezvratná. Napsal to v noci na dnešek web Politico, podle kterého Ukrajinci odjíždějí z Washingtonu lépe naladěni než po loňském summitu v Litvě. Další světová média ale upozorňují, že přijetí Ukrajiny do aliance zůstává nejisté a že ani nově přislíbená vojenská pomoc Ukrajincům neumožní v brzké době vést novou ofenzivu.
„Kyjev nedostal vše, co chtěl,“ uvádí Politico. Prohlášení o nevyhnutelné budoucnosti Ukrajiny v NATO nicméně hodnotí jako lepší výsledek ve srovnání s minulým rokem, kdy lídři aliance ve Vilniusu pouze konstatovali, že Ukrajina bude přijata, až se na tom spojenci shodnou. Tehdy vývoj podle Politico ukrajinské lídry rozzuřil.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes odmítl obvinění, že Rusko plánovalo vraždu ředitele německého zbrojního koncernu Rheinmetall, který dodává zbraně Ukrajině. Peskov podle ruské agentury TASS uvedl, že informace o plánovaném atentátu připomínají falešné zprávy. Americká stanice CNN ve čtvrtek s odvoláním na nejmenované zdroje uvedla, že Spojené státy a Německo odhalily plán Ruska na vraždu šéfa Rheinmetallu.
„Je pro nás velmi obtížné komentovat zprávy z různých médií, které neobsahují seriózní argumentaci,“ prohlásil dnes na tiskové konferenci Peskov, který podle TASS upozorňoval na anonymní zdroje médií. „Vše je prezentováno ve stylu dalších falešných zpráv. Takové zprávy nelze brát vážně,“ tvrdil mluvčí ruského prezidenta.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
