První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Evropská unie a Ukrajina dnes v Bruselu podepsaly bezpečnostní dohodu, jež slibuje pokračování vojenské i další pomoci Kyjevu, který se už více než dva roky brání ruské invazi. Dohodu podepsali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podobné bilaterální dohody dosud Ukrajina uzavřela s několika západními spojenci. Dnes k nim přibyly ještě Litva a Estonsko.
„Vždy jsme říkali, že pokud dojde k použití jaderných zbraní na bojišti, bude velmi obtížné kontrolovat další scénář," prohlásil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. „Musíme udělat vše pro to, aby to tam nesklouzlo, protože podle mého hlubokého přesvědčení není možné zajistit ohraničenou jadernou válku a vítězství v ní,“ uvedl v ruské televizi. „Západní provokatéři, západní testovači ruské síly zjevně předpokládají něco jiného. Ale pokud dojde k opravdu vážnému střetu, nebudou ho moci přečkat ve svých bunkrech,“ dodal diplomat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přicestoval do Bruselu na jednání s unijními prezidenty a premiéry a podepsat bezpečnostní dohodu s EU. S lídry chce Zelenskyj hovořit o dalších krocích Ukrajiny, pomoci, kterou země urgentně potřebuje, ale také o přípravě druhého mírového summitu. Podle zdrojů ČTK má mít ukrajinský prezident i několik bilaterálních jednání, včetně schůzky s českým premiérem Petrem Fialou či slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim.
„Ukrajina v posledních dnech oficiálně zahájila jednání o členství v EU. Dnes jsem v Bruselu, abych se zúčastnil zasedání Evropské rady a poděkoval evropským vůdcům za jejich jednotu a za potvrzení nezvratnosti našeho směřování na cestě do Evropy,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X.
„Podepíšeme tři bezpečnostní dohody včetně jedné s EU jako celkem. Tato dohoda vůbec poprvé zakotví závazek všech 27 členských států poskytnout Ukrajině rozsáhlou pomoc bez ohledu na jakékoli vnitřní institucionální změny,“ dodal ukrajinský prezident. Jakých států se týkají zbývající dvě bezpečnostní dohody, nebylo bezprostředně jasné.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
