První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Chargé d´affaires ruského velvyslanectví, který byl předvolán na německé ministerstvo zahraničí, „kategoricky odmítl obvinění ze zapojení ruských státních struktur do uvedeného případu a činnosti skupiny ART28 obecně jako nedoložený a neopodstatněný“, uvedlo ruské velvyslanectví v Berlíně podle agentury TASS. „Demarši německého ministerstva zahraničí pokládáme za další nikoliv přátelský krok, který má podnítit v Německu protiruské nálady a vést k další destrukci rusko-německých vztahů,“ dodalo velvyslanectví.
Ruská armáda letos na Ukrajině dobyla území o rozloze 547 kilometrů čtverečních, řekl dnes podle agentur ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Tvrdil také, že ukrajinské jednotky ustupují po celé délce fronty. Toto vyjádření nelze v podmínkách válečného konfliktu ověřit.
„Uskupení ruské armády pokračují v prolamování systému opěrných bodů nepřítele podél celé linie dotyku,“ prohlásil ministr podle agentury Interfax na schůzce vedení resortu obrany. Ukrajinské jednotky jsou podle něho nuceny opouštět pozice a ustupovat.
Šojgu řekl, že za poslední dva týdny ruská armáda dobyla tři obce v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny: Novobachmutivku, Semenivku a Berdyči. Zmíněných 547 kilometrů čtverečních získaného ukrajinského představuje o něco více než je rozloha českého hlavního města. Praha se rozkládá na 496 kilometrech čtverečních.
Česko zaznamenává zvýšené aktivity Ruska v oblasti kyberútoků a kyberšpionáže již delší dobu, registruje vyšší desítky útoků na infrastrukturu. Na možné cíle však ČR důsledně dohlíží a například s Německem si denně vyměňuje informace. O většině hrozeb se veřejnost nedozví, jsou zlikvidovány již v počátcích. Novinářům to dnes po setkání s německou ministryní vnitra Nancy Faeserovou řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
„Pokud se podíváme na ministerstvo vnitra, tak různé útoky na naše složky nebo na naše systémy jako takové jsou v různé míře na denní bázi,“ uvedl ministr.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
