První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Rusko brzy ráno útočilo střelami S-300 na východoukrajinský Charkov. Poničeny byly čtyři obytné budovy a zraněni dva lidé, oznámil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov na platformě Telegram. Ruské úřady zase hlásí ukrajinské dronové útoky na energetickou infrastrukturu.
Podle Terechova ruské střely zasáhly obytné domy v charkovském obvodě Ševčenkivskyj. Střepiny zranily dva lidi. Útok rovněž poničil plynové potrubí, takže obyvatelé Ševčenkivského přišli o dodávky plynu. Na místech útoků jsou pátrací a záchranné týmy.
Daleko od zákopů, v nových centrech po celé Ukrajině, nabízejí civilní náboráři vyzbrojení informačními balíčky a notebooky vlasteneckým dobrovolníkům možnost zapojit se do války. Snahy Ukrajiny naverbovat dostatek mužů do boje proti Rusku narážejí na skepsi veřejnosti, a země se proto rozhodla zahájit ofenzivu pomocí lákavých nabídek, a rozšířit tím řady armády, píše agentura Reuters.
S umírněným náborem se mohou Ukrajinci setkat na serverech nabízejících práci či v informačních centrech, na billboardech a sociálních sítích. Nabízí jim v dobách války novinku: možnost volby. Kandidáti si mohou vybrat konkrétní jednotku a pozici, která bude odpovídat jejich dovednostem. Na výběr mají i dobu, po kterou budou sloužit.
V ulicích měst na Ukrajince z billboardů shlíží vojáci, kteří je vyzývají, aby se zapojili do obrany vlasti. Pro pohodlnost jsou slogany doplněny QR kódy. Na internetu, ve videokampani, 93. mechanizovaná brigáda své spoluobčany ujišťuje, že „to zvládne každý“. Záběry ukazují kuchaře či traktoristu, kteří jsou nasazeni na podobné pozice v armádě - na post polního kuchaře a řidiče tanku.
Ukrajinští vojenští odborníci si uvědomují, že v demokratické zemi může být prvek volby klíčem k nalákání lidí do armády, uvedla náměstkyně ministerstva obrany Natalija Kalmykovová. „Lidé, kteří mají teď bránit naší zemi, by si armádní kariéru nevybrali: jsou to civilisté,“ řekla náměstkyně. „A civilisté jsou zvyklí na možnost volby,“ dodala.
„Jsem vděčný americkému Senátu za to, že dnes schválil životně důležitou pomoc Ukrajině,“ uvedl krátce po hlasování na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury AFP je schválení balíku úlevou pro ukrajinskou armádu, která čelí ruským útokům.
Klíčové bylo sobotní hlasování ve Sněmovně reprezentantů, kde byl balík mnoho měsíců zablokován. V Senátu se očekávalo jeho relativně hladké schválení. Pro hlasovalo 79 senátorů, proti bylo 18 členů horní komory. Schválení balíku uvítali šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer i předseda republikánských senátorů Mitch McConnell.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
