První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Plzeňský kraj už má na kontě 99,6 procenta pohledávek po zkrachovalé Sberbank, kde měl uloženo zhruba 168 milionů Kč. Po dnešním jednání krajského zastupitelstva to řekl radní pro ekonomiku Pavel Strolený (ANO). Peníze, které nejsou zahrnuté v letošním rozpočtu kraje, zapojí hejtmanství jako rozpočtovou rezervu na stavební investice.
„Z původní částky se nám ve čtvrtek vrátilo 95 procent jistiny. Dalších 4,6 procenta tvoří úroky, jimiž nám naše vklady úročili od doby, kdy banka spadla do insolvence,“ uvedl radní. Peníze, s nimiž letos kraj v rozpočtu nepočítal, má v rozpočtové rezervě. Půjdou na investice, hlavně do silnic nebo úprav a oprav středních škol, které kraj spravuje, případně do nemocnic, což budou schvalovat zastupitelé jako rozpočtová opatření.
Kraj čekal na peníze bezmála dva roky. „Myslím si, že věřitelský výbor a insolvenční správkyně Sberbank dělali, co mohli. Zdržení výplat způsobily jen námitky některých věřitelů,“ uvedl Strolený. Kraji podle něj také částečně pomohlo to, že když byly dlužné peníze uložené na spořicích účtech insolvenční správkyně, tak tam byly dost vysoké úroky, dokonce až k 11 procentům, což pomohlo k vyššímu zhodnocení peněz.
Další incident u atomové elektrárny? „Dnes byl nad elektrárnou sestřelen dron typu kamikadze. Spadl na střechu reaktoru šest,“ uvedla správa ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, kterou dosadily ruské okupační orgány.
V neděli hlásila, že na území zařízení vybuchly ukrajinské bezpilotní letouny. Ruská jaderná společnost Rosatom uvedla, že při ukrajinském útoku utrpěli zranění tři zaměstnanci, jeden vážně. Mluvčí ukrajinské rozvědky ovšem následně popřel, že by Ukrajina měla s „provokacemi“ v areálu elektrárny cokoliv společného.
Někdejší ministryně kultury Krymu, která si odpykává desetiletý trest vězení za korupci, chce jít do války na Ukrajině. Alina Novoselská ve vězení napsala žádost o přijetí do služby v armádě v rámci kontraktu, řekl člen moskevské komise pro ochranu lidí ve vězení Arslan Chasavov. „Před několika dny jsme kvůli prověrce navštívili vězení číslo šest v Moskvě, kde jsme kromě jiného mluvili s bývalou ministryní kultury Krymu Věrou (Alinou) Novoselskou. Řekla nám, že podala žádost o službu v rámci zvláštní vojenské operace,“ řekl Chasavov podle agentury RIA Novosti. Novoselská žádost podala už před třemi měsíci a podle Chasavova doufá, že její věc bude brzy vyřízena.
Soud v Moskvě loni v červenci poslal Novoselskou na deset let do vězení kvůli závažné korupci. Podle vyšetřovatelů někdejší politička, která byla krymskou ministryní kultury od roku 2014 do roku 2021, v roce 2018 dostala úplatek ve výši 25 milionů rublů (6,3 milionu korun) související se stavebními pracemi v Krymském středisku divadelního umění pro děti. Byla zatčena v Moskvě v listopadu 2021.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
